Dva dny před nehodou jsme spolu seděli v jedné pražské kavárně a povídali si. Byl plný elánu, snů a lásky. Náš rozhovor byl zřejmě jeho poslední.

Thuy ho měl posunout o stupínek výš

"Role mladého Vietnamce Thuye v muzikálu Miss Saigon je pro mě obrovskou výzvou. Je to to nejtěžší, co jsem kdy zpíval. Musím se na to připravovat denně," zamýšlel se nad svým dalším angažmá v divadle GoJa Music Hall, které ho, podle svých slov, mělo posunout ještě o stupínek výš.

"Říkal jsem si, jestli tohle chlapče zvládneš, budeš opravdu dobrej." Jak Patrik tvrdil, byl cílevědomý a nespokojil se s průměrností. Už jako dítě, když zpíval ve sboru, nad všemi vynikal a snažil se jít sólovou cestou.

Být ale členem muzikálové company ho příliš nelákalo. Se smíchem tvrdil, že by své kolegy dělal nešťastnými. "Mám tendenci být středem pozornosti, protože jsem exhibicionista. Není to tím, že bych company odsuzoval, naopak většinou je jejich práce daleko náročnější, než u zpěváků hlavních rolí."

Semaforské začátky

Jeho první velká role přišla krátce poté, co se rozhodl trhnout slávu v hlavním městě. Přihlásil se na konzervatoř. I když první rok musel zvládnout dvě školy najednou - zároveň si dodělával maturitu v oboru marketing, management - neváhal se poohlédnout i po nějakém účinkování v divadle. Zadařilo se mu v Semaforu, hrál po boku Jitky Molavcové či Jiřího Suchého v představení Pokušení svatého Antonína.

"Tuto hru režíroval Petr Novotný, který teď dělá i Miss Saigon. Byl to pro mě velký zážitek. Když je něco poprvé, vždycky se to vryje do paměti," vzpomínal na zkušenosti s režisérem, který je podle něj opravdovým profíkem. Pak přišly další nabídky a od té doby nevěděl, kde mu hlava stojí.

Celý materiál, v němž Patrik Stoklasa komentoval svou slibně se rozbíhající kariéru, zveřejní sobotní Právo.