První výstavou, která Rok grafiky zahajuje, je expozice Malé formáty v Městské galerii Beroun. Výstava, složená převážně z linorytů, litografií a dřevořezů, potrvá do 10. února.

Komorní grafika, tvořící celou expozici, nebývá vždy pro návštěvníka snadno vnímatelná. Formáty mající velmi často velikost deseti či dvaceti centimetrů je třeba umět vizuálně pojmout. Především najít správnou vzdálenost od díla, která zaručuje vnímání všeho podstatného. Je rozdíl, jestli nás zajímá abstraktní téma, jež lze nejlépe pochopit z odstupu, anebo konkrétní drobnokresba plná detailů, vyžadující vhled z těsné blízkosti.

Zkušení matadoři, jako jsou Jiří Slíva a Vladimír Suchánek, předvádějí na svých litografiích dokonale řemeslně zvládnutou grafiku. Dokážou vystavět vztah figury a okolí tak, aby vytvořili určité napětí a zaujali diváka. Suchánek sází spíše na abstraktní pojetí krajiny, zatímco Slíva má cit pro tvar předmětu i jeho zasazení do výsledné kompozice.

Lepty Proměny a Ve stáji od Zdeňka Strouhala postavil autor na kontrastu černých linií a bílé plochy papíru. Aby naplno člověk pochopil, o co jde, musí poodstoupit. Teprve pak zjistí, že na první pohled změť čar v sobě skrývá téma vztahu člověka a koně.

Mikuláš Axmann jde na litografiích Vinice s redukcí tvaru ještě mnohem dále. Díla připomínají krakely na starodávných obrazech nebo rozpraskané zdi starých domů. Oba autoři ukazují, že možnosti grafiky pracovat se symbolickou zkratkou jsou netušené.

Samostatnou kapitolou v grafické tvorbě je exlibris. Daniela Benešová na šesti malých dílech rozehrává velkolepé barevné divadlo. Zajímá ji jak krása nahého ženského těla, tak i snovost podzimní krajiny při západu slunce. Dokáže navíc prolínat materiální a nemateriální vizuální prvky tak, aby působily zajímavě.

Grafická tvorba představuje zvláštní výtvarnou disciplínu, která vypadá na první pohled až nenápadně. Ale zároveň klade důraz na fakt, že smysluplný celek je stvořen pouze z originálně sestavených detailů.