Článek
A tak se organizátoři rozhodli výstavu, která trvá až do konce února, pojmout jako poděkování a hold fenomenálnímu hráči.
Expozice je pečlivě připravená. Na panelech lze objevit zásadní milníky, kterými tuzemská rocková historie prošla. A vždy je vysvětlena úloha, jakou Radim Hladík sehrál. Fotografie, plakáty či obaly alb kurátoři detailně popsali, takže si lze vytvořit představu, s kým kdo tehdy na pódiích stál.
Radim Hladík (vzadu uprostřed) v řadách The Matadors v roce 1967.
K tomu přidali i detailní historii zásadních kapel, ve kterých Hladík hrával. Jde především o The Matadors, Blue Effect, respektive M. Efekt. Tento materiál je doplněn originálními články z tehdejších novin či hudebních periodik (Pop Music Expres, Melodie), tudíž si každý může porovnat informace v dnešní a dobové interpretaci.
Je dobře, že se autoři historického přehledu neomezili pouze na výčet daných faktů, ale zaměřili se i na mezinárodní kontext či vyloženě na ne tolik známá fakta. Dozvíme se například, že skupina The Matadors rok po založení v Československu nepůsobila, protože hrála v sousední Německé demokratické republice. Nebo že Otto Bezloja, spoluhráč Hladíka z The Matadors, hrál jako diskžokej v mnichovském klubu Why Not, kam chodili zpěvačka Tina Turner či zpěvák Mick Jagger z Rolling Stones.
The Blue Effect v roce 1977. Zleva Fedor Frešo (basová kytara, zpěv)), Oldřich Veselý (klávesy, zpěv), Radim Hladík (kytara) a Vlado Čech (bicí).
Kuriozity čekají na návštěvníky i mezi exponáty. K nejpřekvapivějším patří pohled, který poslal fotbalový mistr Evropy a pravé křídlo Slavie František Veselý kapele The Matadors ze soustředění v Izraeli. Popiska navíc vysvětluje, že hbitý křídelník patřil k fanouškům beatové hudby.
Nad jednotlivými panely se na výstavě vznášejí na vlascích zavěšené elektrické kytary ze stálé expozice Popmusea. Člověk se na ně bezděky podívá, obrátí oči k nebi a napadne ho, jak asi může znít kytarová souhra Jimiho Hendrixe a Radima Hladíka. S největší pravděpodobností nadpozemsky.