Jste manželé a většina vašich písní je o lásce. Který love song máte nejraději?

Carissa: Mám ráda několik zamilovaných písní od Michaela Jacksona.

Michael: Oba jsme vyrůstali na hudbě ve stylu Motown a na soulu. Poslouchali ji naši rodiče. Pamatuji si, že když jsem slyšel basovou linku v I Want You Back od Jackson 5, chtěl jsem se hned naučit tu píseň zahrát. Ale není to jediná má oblíbená. Jsou tu třeba Beatles a All You Need Is Love a nerad bych zapomenul na staré jazzové standardy.

Kdy jste se rozhodli stát profesionálními muzikanty?

Carissa: Dřív, než jsme se potkali. Když jsme se pak seznámili, věděli jsme, že to znamená, že bychom se tomu měli věnovat navážno. Od pěti let jsem zpívala v kostelním sboru, stejně jako celá má rodina. U nás to bylo samozřejmé. Ale až později jsem si uvědomila, že to je natolik silná vášeň, že nechci dělat nic jiného.

Michael: Já chodil na lekce kytary asi od osmi let. Už na škole jsem věděl, že jsem našel svůj talent a chci se hudbou živit. Proto jsem ji i studoval. A že jsem potkal Carissu a dali jsme se dohromady, považuji za svou životní výhru.

Čtyři roky po debutu Us jste v létě vydali třetí album Just Love. V čem je jiné?

Michael: První album jsme nahrávali v ložnici na laptop. Druhé vznikalo ve velkém nahrávacím studiu a stylově bylo folkovější. Nahrávali jsme v Tennessee a nechali se inspirovat country. Na třetí desce jsme se rozhodli vrátit ke svým soulovým kořenům.

Která z písní je nejbližší vašemu srdci?

Carissa: Určitě No Matter Where You Are. Je to naše píseň, zpívali jsme ji poprvé na vlastní svatbě. Řekli jsme si v ní své sliby. Řekli jsme si je předtím i normálně, ale pak jsme si je vzájemně ještě zazpívali. Pokaždé, když ji zpíváme, vzpomenu si na ten krásný den.

Michael: Hrajeme ji opravdu rádi. Pokaždé když ji chce někdo slyšet, jsme nadšení. Není to, jako když někdo chtěl po Billym Joelovi zahrát Piano Man a on si řekl, hm, už zas, bezva.

Vystupujete stále jen ve dvojici?

Carissa: Do nedávna jsme vystupovali sami, ale nové album jsme nahráli s celou skupinou, která s námi pojede i na americké turné. Užívám si ten mohutnější zvuk. Máme kytaristu, bubeníka a baskytaristu. Já hraju převážně na klávesy, Carissa střídá různé perkusní nástroje.

Do Prahy jste letos přijeli jako předkapela Pentatonix. Proč si vás vybrali?

Carissa: Byli jsme přátelé ještě předtím, než nás požádali, abychom s nimi jeli na turné. Spojily nás sociální sítě, oni začali být úspěšní díky YouTube stejně jako my. Spřátelili jsme se při setkáních na různých hudebních cenách. Když jejich manažer navrhl, abychom byli jejich předskokani, souhlasili jsme.

Podobně jako oni jste se proslavili coververzemi různých skladeb. Jaká píseň z jejich repertoáru je podle váš nejzdařilejším coverem?

Michael: Nemůžu si vzpomenout na jméno, ale mám od nich rád jednu starší klasickou píseň. Je to taková árie, která se pak změní v popovou píseň. Carisso, ty máš ráda jejich mix od Daft Punk, viď?

Carissa: Ano. Ta je nejlepší. To potvrzuje i fakt, že za tu píseň dostali Grammy. Jsou šíleně talentovaní.