V centru Ostravy najdou diváci soubor téměř stovky kopií královských a císařských korun a žezel, které pořídili během několika desetiletí majitelé zlatnické firmy Juwelier Abeler v německém Wuppertalu. Sbírka je poprvé v takovém rozsahu zapůjčena z Německa do zahraničí.

Proč je tak atraktivní akce právě na severní Moravě? Ostravské muzeum, na rozdíl od většiny domácích institucí podobného druhu, vlastní trezorové výstavní místnosti, odpovídající všem evropským požadavkům na bezpečnost a ochranu vystavených předmětů. Bez toho by firma Juwelier Abeler nikdy podobné skvosty na výstavu nepůjčila.

Výroba přesné vědecké kopie (není to replika, jak se často uvádí – replika je varianta díla vytvořená autorem originálu nebo jeho spolupracovníky) je nejen pracná, ale i drahá. Výrobní cenu každé z vystavených kopií lze odhadnout zhruba na jeden až dva milióny korun.

Od Inků po královnu Viktorii

Ostravští organizátoři vystavili koruny tak, že si je každý může prohlédnout důkladně a ze všech stran. Z neevropských korun imponuje koruna íránských šáhů z dynastie Pahlaví, koruna inckých vladařů z Peru nebo koruna Siamského království v Thajsku. Kuriozitou je „americká“ koruna egyptské královny Kleopatry, která nepochází ze starověku, ale byla vyrobena v Hollywoodu pro herečku Liz Taylorovou jako rekvizita pro proslulý historický velkofilm.

Z kopií evropských korunovačních klenotů jsou nejzajímavější ty, jejichž originály pocházejí ze středověku. V Ostravě najdeme korunu sicilské královny, kterou císař Fridrich II. dal v Palermu do hrobky své první manželky. V sousedství české svatováclavské koruny a korun římských králů a císařů se nachází královský klenot Uherska. Je zajímavý nejen svojí byzantskou výzdobou, ale také nakloněným křížkem na vrcholu koruny, což prý mělo vyjadřovat pokoru uherských vládců před Kristem, ale k výkladu existují i jiné legendy.

Zvláštní jsou koruny ruských carů, které kombinují práci zlatníka a kožešníka. Z novějších korun zaujme císařská koruna Napoleona. Starší Francouzi nemají. Jednu totiž roztavili hugenoti v 16. století a druhou zničili revolucionáři za francouzské revoluce. Působivé jsou anglické koruny, třeba britská císařská koruna z Indie nebo „domácí“ koruna královny Viktorie.

Je otázkou, zda taková výstava je i něčím více než jen diváckou atrakcí. Královská koruna nebyla jen klenotem, který si vládce položil čas od času na hlavu. Byla chápána jako rituální, magický a náboženský symbol státního významu. Každá zem, ať svoje korunovační klenoty trvale vystavuje, nebo nikoliv, je proto považuje za nejcennější poklad. Na výstavy se originály půjčují jen výjimečně. A tak studovat královské klenoty, hledat tvarové podobnosti nebo symbolické návaznosti mezi nimi lze prakticky jen na výstavách takového typu, který nyní najdeme v Ostravě.

Ojedinělá šance spatřit klenoty pohromadě

Význam akce podtrhuje i fakt, že šance, jak spatřit pohromadě významné korunovační klenoty z různých zemí, byla naposledy v roce 2000 v německých Cáchách, kde se uskutečnila rozsáhlá výstava o královských klenotech, protože toto město Karla Velikého bylo kdysi místem slavných korunovací římských králů. Zlatnické poklady tam tehdy byly v kopiích zapůjčeny právě z Wuppertalu.

Takže ostravská výstava není jen kuriozita, ale důstojné završení letošního, sedmistého jubilea Karla IV., který se mohl pochlubit tím, že mu patřila koruna českých králů, koruna římského krále, císařská koruna a koruna langobardských králů. Všechny čtyři jsou v podobě vědecky přesných kopií k vidění právě v Ostravě. Výstavu připravili ředitelka muzea Jiřina Kábrtová a historik umění David Majer.

Korunovační klenoty v dějinách světa
Ostravské muzeum, do 5. března

Celkové hodnocení: 85 %