Článek
Galerie v letošním roce zaujala evropské publikum výstavou o Karlu IV. s řadou zápůjček z USA, Německa, Francie i Itálie a také ohlédnutím za dílem Celníka Rousseaua připraveným ve spolupráci s Musée d’Orsay v Paříži. Bude i v příštím roce pokračovat takto nastolený kurz?
Na zahájení výstavní sezóny 2017 chystáme ve Veletržním paláci monumentální výstavní projekt čínského výtvarníka Aj Wej-weje, místně specifickou instalaci Magdaleny Jetelové a audiálně-vizuální prezentaci britského umělce a slavného hudebníka Briana Enoa.
Od konce dubna nabídneme v paláci Kinských malířskou bilanci Gerharda Richtera připravenou ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo a Goethe-Institutem. Ve Valdštejnské jízdárně otevřeme nejprve výstavu předního českého umělce Františka Skály a na podzim pozveme návštěvníky do kabinetu umění a kuriozit Ferdinanda II. Habsburského, jednoho z nejvelkolepějších mecenášů renesanční Evropy, syna římského císaře a českého krále Ferdinanda I. a jagellonské princezny Anny.
Do jakých mezinárodních projektů je Národní galerie nyní zapojena?
S Uměleckohistorickým muzeem ve Vídni připravujeme projekt o Ferdinandu II. Habsburském. Nejde jenom o výstavu, ale také o důkladný badatelský projekt. Ferdinand dlouhou dobu pobýval v Praze jako královský místodržící a postavil zde i letohrádek Hvězda.
Vychováváme si publikum pro budoucnost.
O námi koncipovanou výstavu Aj Wej-weje projevilo zájem Královské muzeum umění v Bruselu. S Královskou akademií umění v Londýně zase chystáme výstavu Matisse–Warhol, jejímž tématem je vztah k ploše a barvě. Otevřena bude nejdříve v Praze a poté pojede do Londýna.
Řada partnerských projektů nás pojí s Francouzi. Společně se Centre Pompidou připravujeme na rok 2018 obsáhlou výstavu zakladatele abstraktního malířství Františka Kupky, a to nejdříve pro Grand Palais v Paříži, poté pro Prahu. S pařížským Musée Rodin domlouváme Rodinovu výstavu v Praze a tvorbu jeho českých žáků chceme zase naopak představit v Paříži. A podobně bych mohl dál pokračovat…
Existuje Společnost přátel Národní galerie. Proč jste letos založili Klub přátel NG?
Společnost přátel NG je instituce, která právnicky nebyla zřizována Národní galerií. Klub přátel naopak vzniká na půdě Národní galerie. Našim návštěvníkům chceme nabídnout atraktivní programy, které by byly daleko více propojeny se současnými pestrými aktivitami galerie. Členů Společnosti přátel si však nesmírně vážíme, proto jsme jim nabídli zvýhodněnou možnost přechodu do Klubu přátel NG s dvouletým bezplatným členstvím, členové v důchodovém věku pak budou mít navíc členství doživotně za zvýhodněnou cenu.
Na začátku příštího roku spustíme také Klub patronů NG, jehož členům nabízíme účast v atraktivní společnosti silných korporátních i soukromých podporovatelů a mecenášů umění. Společně s nimi se pak chceme zamýšlet nad zlepšením a zatraktivněním naší programové nabídky.
Jak se osvědčil bezplatný vstup do galerie pro mládež do 18 let a studenty do 26 let?
Naprosto fantasticky. V letošním roce jich k nám přišlo na 60 tisíc. Nejvíce je to patrné na oživení Veletržního paláce. Volný vstup zajišťujeme na základě partnerství s Komerční bankou, a. s., za něž jsem velmi vděčný. Jsem přesvědčený, že právě tímto způsobem lze přispět k naplnění poslání Národní galerie, kterým je kultivace a vzdělávání mladé generace. No a samozřejmě potažmo si tak vychováváme publikum pro budoucnost.
Projevil se atraktivní program na návštěvnosti Národní galerie?
Když jsem v polovině roku 2014 přišel do Národní galerie, vykazovala oficiálně bezmála 400 tisíc návštěvníků. Nikdy jsem však nechápal, jak se k tomu číslu došlo, neboť následující rok 2015 jsme již měli přes půl miliónu návštěvníků, přičemž ovšem 120 tisíc bylo nutné připsat výstavě Večerníčka, což byla úspěšná akce České televize.
Po odečtení těchto návštěvníků jsme se dostávali zhruba na úroveň roku 2014, ačkoliv tržby za vstupné z našich pokladen se zvedly o 65 procent! To lze vysvětlit pouze tak, že před mým příchodem byla jiná metodika sledování návštěvnosti. Vím třeba o tom, že se někdy návštěvník Veletržního paláce započítával i vícekrát.
Tyto Potěmkinovy vesničky jsme zrušili. No a stoupající tendenci v návštěvnosti držíme i v tomto roce. K tomu mimo jiné přispěla mezinárodní výstava o Karlu IV., kterou navštívilo na 93 000 platících hostů.
A co rozpočet? Při vašem nástupu někteří tvrdili, že hospodaření galerie bude neustále v červených číslech...
Tak se tito prorokové mýlili. Rozpočet je trvale v černých číslech. A to máme za sebou výstavní projekty, které byly finančně hodně náročné. A na dalších pracujeme. Dokázali jsme zásadně oživit příjmové aktivity galerie. Za mých předchůdců zde v podstatě nefungoval partnerský program, v době mého příchodu galerie neměla jediného sponzora.
Rozvoj a posilování vícezdrojového financování je pro mě každodenní mantrou a výsledky jsou vidět. Bez podporovatelů a vůbec bez aktivního partnerství s privátním sektorem bychom takto bohatý mezinárodní program nemohli realizovat.