"Prokletý" básník, autor básní jako Opilý koráb, Spáč v úvalu či Má bohéma, souboru 45 básní v próze Iluminace či Sezóny v pekle, vytvořil vše mezi patnáctým a devatenáctým rokem.

Jeho život byl tehdy velmi bouřlivý. V červenci 1873 vytáhl zcela opilý Paul Verlaine v hotelu Ville de Coutrai v Bruselu pistoli na devatenáctiletého přítele Rimbauda. Jeden náboj se zaryl do podlahy, druhý do zápěstí o deset let mladšího básníka. Epizoda ukončila jejich krátký a pohnutý milostný vztah.

Od poezie k obchodu a cestování

Verlaine byl zatčen a odsouzen na dva roky do vězení. Vrátil se jako věřící katolík a s Rimbaudem se, krom jednoho prchavého setkání ve Stuttgartu už nikdy neviděl.

Rimbaud se k psaní už nevrátil. Začal druhé životní období, jako obchodník pobýval v Itálii, Rakousku, Indonésii, Švédsku, na Kypru i v řadě míst Afriky. Onemocněl a v roce 1891 mu lékaři museli amputovat nohu, 10. listopadu 1891 umřel v Marseille.

Na poslední cestě ho doprovodila jen matka a sestra Isabelle.

Nejvýznamnějším překladatelem jeho básní byl u nás Vítězslav Nezval. V osmdesátých letech minulého století se k němu rozsáhlou básnickou skladbou Zbraně pro Erató přihlásil písničkář Karel Kryl.