Úterní koncert IAMX byl přidán po beznadějně vyprodaném nedělním prvním vystoupení. Do Rock Café ovšem i napodruhé dorazilo dost fanoušků na to, aby měl koncert grády a energie proudila oběma směry. Byla to trochu otázka, protože v Praze ten den měli IAMX silnou konkurenci v podobě koncertu skupiny Placebo. [celá zpráva] Ironií je, že když tu Placebo hráli před lety na Brumlovce, Chris Corner jim dělal předkapelu se svým tehdejším projektem Sneaker Pimps.

Pro IAMX je ale prostředí menšího klubu jako stvořené, protože i jejich hudba vyjadřuje často syrovým způsobem skličující, stísněné a temné nálady. A zatímco na albech si rytmika vystačí s elektronickými zvuky, na koncertě za doprovodu živých bicích to kapela nekompromisně a úderně napálila už od první skladby.

Program byl postaven zejména na skladbách z posledního řadového alba Metanoia, prostor ale dostaly také věci ze zřejmě nejcharakterističtější desky IAMX The Alternative. Corner většinu koncertu odzpíval se svým typickým, dlouhým peřím ozdobeným čepcem. Výrazně nalíčená charismatická postava ve středu pódia však zaujala nejen zjevem, ale hlavně hlasovým výkonem.

Chris Corner (IAMX)

Chris Corner (IAMX)

FOTO: Hedvika Tůmová, Novinky

Corner si melodie staví tak, aby uplatnil svou sílu ve vysokých polohách, kde se rád opírá o znělé tóny, jež bez zakolísání protahuje až na hranici exhibiční hlasové akrobacie. Dokonale zvládnutou práci s falzetem předvedl například ve skladbě Screams nebo úletové Aphrodisiac, zatímco v písních North Star či I Come With Knives zas došlo na rockové řvaní. Nejpůsobivější je ale v místech, kdy nechá hlas plně rozeznít v táhlých, emotivně drásavých linkách, jako například v refrénu Spit It Out, případně když si hraje s dynamikou, jejímž prostřednictvím dokáže citlivě podtrhnout intenzitu slov například v silné závěrečné baladě This Will Make You Love Again.

Kromě bubeníka Cornerovi sekundovaly na každé straně dvě oblečené neoblečené slečny, u nichž není úplně jisté, zda na klávesy a další elektronické krabičky, které obsluhovaly, skutečně celou dobu něco hrály. Jako vokalistky ale působily efektivně a jako vizuální prvek pak efektně. IAMX je ale především Chris Corner a jeho zjitřené, křehké emoce, které ventiluje do úderné, syrově temné elektronické rytmiky, nad níž se klenou melancholické i drásavé melodie. A této kombinace si pražské publikum užilo v míře vrchovaté, protože kapela koncert rozhodně neodzívala, a to ani přesto, že šlo o druhé, přidané vystoupení.