"Byl to doslova perný den. Čekal jsem u zadního vchodu, měl jsem pod paží vinyl desky Beatles Sgt. Pepper a najednou jsem s Robertem Porkertem, hlavním organizátorem koncertu, běžel za Havlovými. Za pár minut už mi Paul McCartney podával ruku," svěřuje se Žbirka.

Když si v místnosti v karavanu přímo na místě konání koncertu všichni sedli, na něho zbylo místo hned vedle McCartneyho. Debatu vedl exprezident a McCartney k tomu prý měl poznámky. Když od Havla uslyšel, že Rolling Stones byli v Praze již čtyřikrát, s typickým anglickým humorem odpověděl: "Oh, vy se jich nemůžete zbavit?"

Vznikla dobrá atmosféra, ale všechno bylo rychlé. Setkání skončilo, Žbirka vyšel ven a teprve tam si uvědomil, že si nenechal podepsat album. Vrátil se, chtěl požádat o pomoc bodyguarda, ovšem McCartney si ho zavolal k sobě.

Významný moment pro Mira

"Řekl mi, že si musím poslechnout jeho novou skladbu, protože jsem muzikant. Sedl si, vzal kytaru a spustil Follow Me. Odrovnalo mě, že se snažil hrát tak, jako by záleželo na tom, co tomu řeknu. Po chvíli jsem se k němu přidal. Potěšilo mě, že opět nepoužíval žádné triviální postupy, ale naopak ve chvíli, kdy by si posluchač mohl myslet, že skladba někam dojde, tak se to zlomí a jde jinam. Dělali to s Lennonem už v Beatles," tvrdí Žbirka.

McCartney mu podepsal album a na oplátku dostal jeho výběrové CD. Pravděpodobně si ho poctivě vyslechl a celou situaci si dobře zapamatoval, protože když za dva dny telefonicky poskytoval rozhovor jednomu českému rádiu, na otázku, jakého zná českého zpěváka, odpověděl: "Miro".

"Nejsem génius, abych si po prvním přehrání zapamatoval, jak ta písnička byla. Později jsem dostal záznam McCartneyho koncertu v Glastonbury a pochopil jsem, proč mu tolik záleželo na mém názoru. Schovával si ji na největší britský hudební festival. Z toho záznamu jsem vycházel. Se skupinou jsme mírně modifikovali hudební doprovod a písnička je na světě," konstatuje Žbirka.

Linda a David

Když v roce 2001 vznikalo Brainwashed, poslední album již zesnulého člena The Beatles George Harrisona, tento legendární kytarista věděl, že je kvůli vážné nemoci nedokončí. Udělil spolupracovníkům jasný pokyn: "Prosím vás, jen to nevyfešákujte." Tuhle historku samozřejmě Žbirka zná a podobný pokyn dal svým kolegům také.

Vychází tedy přirozené živé album, které nabízí neučesané verze nejslavnějších Žbirkových skladeb včetně 22 dní, Atlantidy či Bieleho kvetu.

"V roce 1982 jsem na soutěži Bratislavská lyra vystoupil s písničkou Biely kvet se skupinou Limit a s Atlantidou jako sólista. Tehdy to byla prestižní a velmi sledovaná soutěž, což se samozřejmě v dnešní době těžko vysvětluje. Po úspěchu obou skladeb se nám otevřely dveře do Čech, neboť slovenští posluchači už je znali."

Nejosobnější vztah má ale k písničce Čierny deň. Složil ji jeho bratr Jason, který už nežije.

"Pamatoval jsem si, jak ji hrál v kuchyni a že to bylo od a moll. Poskládal jsem ji po paměti. Jason byl pro můj hudební vývoj velice důležitý. Kdyby nebylo mých bratrů, těžko by to dopadlo tak, jak to dopadlo. Přál bych si, aby Jason věděl, že jeho skladba je na mé desce."

Do svého hudebního programu zapojil Žbirka i svou čtrnáctiletou dceru Lindu. Zpívá na albu v bonusové skladbě Lásky bezbranných.

"Když jsem si doma nahrál demosnímek, pozval jsem ji, protože si neustále něco pozpěvovala, aby se mnou ten duet nazpívala. Udělala to strašně upřímně, bez ambicí. Zvykl jsem si na to a přistihl se při myšlence, že by to tak mohlo zůstat."

Ještě jedno rodinné spojení na desce je. Skladbu Cesta zakázanou rýchlosťou nabubnoval přímo během koncertu loni v prosinci v pražské Lucerně David Žbirka, zpěvákův tehdy devítiletý syn.