Výstavu převzala Národní galerie z National Gallery of Art ve Washingtonu, kolekce zahrnuje 140 grafik vzniklých od počátku osmnáctého do dvacátého století. K vidění jsou díla nejen slavných Roye Lichtensteina, Andyho Warhola či Jacksona Pollocka, ale také práce tvůrců méně známých, jejichž tvorba je svázána především s počátečními roky historie USA (John Trumbull, William Croome nebo John Hill).

Bostonský masakr

První sály výstavy představují grafické práce osmnáctého a začátku devatenáctého století. Umělci byli těsně svázáni se Starým světem. Přicházeli z Anglie, Francie i dalších zemí a přinášeli si s sebou zažité představy o zobrazování skutečnosti. Mnohdy byli prvními grafiky řemeslníci, zlatníci či rytci. Tematicky se zaměřovali na objevování Nového světa.

Druhá skupina grafik tohoto období se zaměřuje na hrdinský boj za nezávislost či na téma války Severu proti Jihu. Jako typického zástupce tohoto směru můžeme jmenovat kolorovaný mědiryt Bostonský masakr, který vytvořil Paul Revere. Jde v podstatě o propagandistický proamerický plakát, který umělecky zpracovává skutečnou událost. V roce 1770 britští vojáci při konfliktu s civilisty postříleli několik lidí. Grafik vytvořil expresivní a dynamický obraz plný kouře z pušek a zkrvavených obětí.

Americká grafika-Frances Flora Bond Palmer, Půlnoční závod na Mississippi

Americká grafika-Frances Flora Bond Palmer, Půlnoční závod na Mississippi

FOTO: katalog výstavy

Sláva Americe

Výše popisovaná díla jako by symbolicky položila základ budoucího amerického umění. I dnes v něm totiž najdeme romantické hrdinství, krev a boj na straně dobra.

Grafické práce přelomu devatenáctého a dvacátého století reagují na industriální a společenský rozmach USA. Tvůrci se odvracejí od barvotiskové romantiky k expresivnímu a mnohdy syrovému vyjádření skutečnosti.

Další tvůrci vycházeli ze stylů, které byly svázány s francouzským impresionismem, expresionismem či kubismem. Objevuje se téma ženy coby erotického symbolu, čerpající jednak z japonských dřevorytů a též z pojetí sexuality francouzského malíře Toulouse Lautreca. Moderní američtí autoři (Lozowick, Hoeckner nebo Hooper) jsou ovlivněni industriálním rozvojem nových metropolí. Fascinuje je syrová strohost průmyslové výroby, poetika městských ulic či rozvoj nového média, jakým byl biograf. Všímají si však i sociální problematiky – chudoby, námezdní práce či diskriminace Afroameričanů.

Americká grafika-Andy Warhol, Marilyn Monroe (Marilyn)

Americká grafika-Andy Warhol, Marilyn Monroe (Marilyn)

FOTO: katalog výstavy

Barevná populární kultura

Tvorba sahající od šedesátých let minulého století do dnešní doby je charakteristická tematickou a stylovou bohatostí. Umělci touží po originalitě, často chtějí za každou cenu šokovat, aby si lidé jejich dílo okamžitě zafixovali.

Warholovy sítotisky svítí vyzývavou barevností a na stěně visícího obrazu Marilyn si prostě nelze nevšimnout.

Stejně jako Lichtensteinovy odpovědi na komiksovou estetiku Sweet Dreams, Baby! Na tomto sítotisku je svištící pěst a část mužské hlavy, do které právě udeřila. Název a dění na obraze stojí v přímé kontradikci, čímž vzniká chtěný ironický šleh.

Podobně vyznívá sítotisk Vlajky I od Jaspera Johnse. Dva vedle sebe visící symboly americké státnosti mají na sobě rýhy a jsou jakoby perforovány. Autor se tak přímo dotýká posvátných věcí, sice je ironizuje, ale rozhodně nezesměšňuje.

Výstava v Národní galerii přibližuje americkou grafickou tvorbu v takovém rozsahu po dlouhých jednapadesáti letech. Ukazuje veřejnosti, že umění z USA nejsou jen akční filmy, disneyland a nasládlá pop-music.

Americká grafika tří století
Veletržní palác, Praha, do 8. ledna 2017

Celkové hodnocení: 90 %