Perwerovy písně se staly symbolem boje Kurdů proti útlaku. Už v 70. letech v době studií se účastnil v Ankaře kurdských protestů proti útlaku svých krajanů v Iráku, kam se pašovaly jeho nahrávky. V roce 1976 tento disident emigroval z Turecka do Německa, kde natočil své první album s kurdskými lidovými písněmi.

Folklórních kořenů se Perwer nikdy nevzdal, stále ho doprovází kapela s arabskými nástroji, i když zvuk zmodernizoval. Melodika jeho písní o lásce, touze po domově, válce a hrdinství je ryze orientální a nechybí jim ani typický podmanivý rytmus. Dominantní je však Perwerův hlas, oplývající naléhavostí i citem.