Fundamentálním materiálem, se kterým tvůrce operuje, je optické plexisklo. Coby imateriální nadstavbu, ozvláštňující prostorové objekty, ale používá, nebo spíše využívá, světelných paprsků a zvukových vln.

Slovenský umělec Ašot Haas vytváří díla z optického plexiskla.

Slovenský umělec Ašot Haas vytváří díla z optického plexiskla.

FOTO: Jan Šída, Právo

Světlo přitom dopadá v různou denní dobu na plexisklové krystaly pod jiným úhlem a vytváří zcela jiné vizuální efekty. Ty podporuje i odlišné barevné nasvícení, takže vždy máme co do činění s originálem v konkrétním, právě plynoucím časoprostoru.

Nejzvláštnějším exponátem je obdélníkový obraz, který pracuje také se zvukem a zapojuje do dění každého, kdo projde kolem. Člověk totiž zvuk modeluje pohybem těla, takže prostřednictvím vlastního fyzična vytváří spontánní hudební produkci. Originální nástroj připomíná vyluzovanými tóny elektronický hudební nástroj theremin.

Výtvarník vysvětluje princip zvukového obrazu.

Výtvarník vysvětluje princip zvukového obrazu.

FOTO: Jan Šída, Právo

Instrument inspiroval i dýdžejku, která vernisáž doprovázela hudební produkcí. Možná by bylo zajímavé spojit Haasovy svébytné objekty s koncertní živou tvorbou. Zkusit těsně propojit galerijní prostory s klubem, aby návštěvník procházel neostrou hranicí mezi oběma prostředími a díky tomu získal komplexní zkušenost se všemi možnými formami smyslových zážitků.