V Brně zahájili přehlídku k nedožitým osmdesátinám Václava Havla

Hned ve vstupním Kabinetu Havel se pokoušeli senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová a Děpold Czernin definovat pojem český národ, jeho místo v historii i v současné Evropě, naši schopnost sebereflexe a také sebedůvěru, nadhled, pokoru...

Připomenout odkaz Václava Havla však v Huse nemohli lépe než oživením jeho miniatury o pěti dějstvích Zítra to spustíme. Sněním Aloise Rašína o budoucnosti Čechů a Slováků při krátkém spánku nad ránem 28. října 1918.

Havel napsal aktovku se čtyřmi výdechy v roce 1988 pro první číslo scénického časopisu Rozrazil – O demokracii. Provázek jím tehdy u příležitosti sedmdesátého výročí vzniku Československa rozběsnil krajské cenzory. Ačkoli Havlovo jméno kryli Petr Oslzlý a Peter Scherhaufer s Vladimírem Morávkem, nad dalším uváděním Rozrazilu se smrákalo.

Jenomže kdesi na východě už běžela na plný plyn Gorbačovova perestrojka a glasnosť, zatímco Jakešovo vedení státostrany bytnělo, proměňujíc se v kůl v plotě. Světe, div se!

Z Prahy do Brna přijeli o demokratizaci diskutovat režisér Jiří Svoboda a ředitel Národního divadla Milan Lukeš. Scénický časopis se po úporné obhajobě hrál dál.

Bude fungovat Zítra to spustíme po osmadvaceti letech? Zkusili to znovu Morávek s Oslzlým. A nemohli z Havlova textu do popředí vytáhnout jiný problém než odvěkou českou úhybnost, opatrnictví, nedůvěru ve vlastní síly. Vyvažované v tom nejméně příznivém světle ještě spolehlivostí v návykovém rovnostářství a zpochybňováním jakékoli pozitivní lidské myšlenky nelichotivým nálepkováním, někdy i cejchováním jejich nositelů.

Na scéně Martina Ondruše a v kostýmech Sylvy Zimuly Hanákové se míhají mužové Října: Rašín, Tusar, Beneš, Schetner, Masaryk na koni, sokolíci, Češi, vojáci, Maďaři, Poláci, Němci, císař a s nimi Havel u psacího stolu. Ve velkém mumraji, místy nepřehledném, se chystá první z mnoha dalších českých nekrvavých převratů. O to však míváme větší pochyby a strach z nich. Pak hádka o zásluhy. A nakonec zase ten uhnívající kůl.

Vedle osvědčeného Milana Holendy, který už v Havlově Praseti vytvořil koncizní vaňkovský charakter dramatika a v Zítra to spustíme ho opakuje, jsou nejvýraznějšími postavami Rašín (Jan Kolařík), Rašínová (Simona Zmrzlá), Herečka A (Nicole Maláčová) a řádka dalších postav, ve kterých se objevují nové talentované herecké tváře (Dvořáková, Milostný, Kavková, Klestilová, Janík...).

Čas oponou od Rašínova snu několikrát pořádně trhnul, proto se v pátek na přehlídce objeví Morávkovo dopovězení s názvem Včera jsme to spustili. Má to být ve spolupráci s Davidem Smečkou, autorem hudby k Zítra to spustíme, pro změnu „malá opera“ o spuštění prezidentské standarty, o trenkách nad Hradem a o tom, co z toho pošlo. Premiéře bude v podvečer předcházet debata s diverzně uměleckou skupinou Ztohoven. Vyslovujme spíš „z toho ven“. Prvoplánové čtení prozrazuje spíš obsah v hlavách nositelů českého národního sprosťáctví.