"Jsem velmi potěšen. Jelineková je zcela výjimečná, radikální a extrémní spisovatelka, zcela se vymyká jakýmkoliv schématům. A z tohoto ohledu je také nanejvýš kontroverzní," řekl listu Süddeutsche Zeitung patrně nejznámější německý literární kritik Marcel Reich-Ranicki.

Velký šok pro Rakousko

"Za prvé: je to velmi překvapivé, zadruhé: velmi zasloužené a zatřetí: pro Rakousko je to velký šok - nyní ji začnou číst," uvedl Michael Naumann, vydavatel německého týdeníku Die Zeit.

"Jde o jedno z nejlepších rozhodnutí komise, která Nobelovu cenu uděluje," míní přední divadelní režisér Claus Peymann, který s Jelinekovou spolupracuje. Podle něj se v literárním mainstreamu objevila skutečná disidentka.

Jelineková je ve své zemi velmi kontroverzní osobností: neváhá kritizovat Rakousko, na scénu vytahuje nevypořádání se s "hnědou" minulostí a mnohými je označována za člověka, který špiní vlastní hnízdo. Když se v Rakousku chopila moci ultrapravicová strana svobodných Jörga Haidera, uvažovala Jelineková o tom, že svou zemi opustí. Nakonec stáhla z divadel všechny své hry a zapojila se do veřejných protestů. Mnohým není po chuti ani její radikální feminismus.

"Označil bych ji za Kasandru současné literatury a německy mluvícího divadla, Kasandru, která vidí přicházet něco hrozného, vidí propast, smrt - a nikdo jí to nevěří," dodal Peymann.

Opravdová radost?

Nadšení neskrývala rakouská ministryně kultury Christina Weissová, která na textech Jelinekové oceňuje právě jejich kritičnost a nemilosrdnost, spisovatelce gratuloval také rakouský prezident Heinz Fischer a kancléř Wolfgang Schüssel, připojili se i další politici. Není divu: přesto, že je Jelineková k minulosti i politické současnosti své země velmi kritická, Nobelova cena je pro Rakousko obrovská reklama. Navíc první v historii.

Jelineková si to vše dobře uvědomuje. "Toto ocenění není žádná kytička do knoflíkové dírky Rakouska. Nepřeju si, aby to pro zemi mělo nějaký význam," řekla spisovatelka, která prý k současné vládě cítí distanci a není si prý jistá, zda všichni, kteří se s ní nyní radují, se radují doopravdy.

Kdo se určitě neraduje, je populista Haider. "Komunistická spisovatelka ode mě květiny nedostane," citoval ho list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Elfriede Jelinekovou (1946) sice nejvíce proslavil asi román Pianistka (1983), bolestivý příběh vztahu mezi matkou, dcerou a jejím milencem, který s úspěchem zfilmoval rakouský režisér Michael Haneke, je však autorkou celé řady dalších knížek, divadelních her i scénářů.

Šampaňským se připíjelo na úspěch Jelinekové také na knižním veletrhu ve Frankfurtu, který skončil v neděli. Na německém trhu její knížky vydává nakladatelství Rowohlt. "Zasloužila si to," neskrýval nadšení ve zcela zaplněném veletržním stánku jeden ze šéfů Rowohltu, Alexander Fest. Vyzdvihl její obrovskou odvahu a schopnost vnímat svět bez příkras. A vnímat tak i vlastní život - Jelineková je totiž ve svých ostrých textech často velmi osobní.

Je jisté, že s puncem Nobelovy ceny se budou její knihy lépe prodávat a že si je pořídí i ti, kteří dosud Jelinekovou považovali jen za konfliktní radikálku.