Hlavní obsah

České umění vedle Picassa nebo Richtera

Právo, Kateřina Farná, Brusel

V bruselském Palais des Beaux-Arts (Bozar), jedné z klíčových kulturních institucí v Belgii, skončila rozsáhlá a kurátorsky prvotřídně připravená expozice na téma Tváří v tvář budoucnosti: Umění v Evropě 1945 až 1968. Nyní ji čeká repríza v německém Karlsruhe a od března příštího roku bude k vidění v Moskvě.

Foto: archív Muzeum umění Olomouc

Instalace díla Aleše Veselého Obraz-objekt (1960 až 1964).

Článek

Mezi 200 pracemi a 150 umělci z osmnácti evropských zemí se neztratila ani česká stopa. Do exkluzivního výběru, vedle Pabla Picassa nebo Gerharda Richtera, se dostala čtveřice převážně již zesnulých českých umělců: Zdeněk Sýkora, Aleš Veselý, Hugo Demartini a Milan Dobeš.

Jejich ikonická díla zapůjčilo Muzeum umění Olomouc, jež se dlouhodobě věnuje projektu Středoevropského fóra. „Na přípravě pracoval fundovaný mezinárodní tým odborníků, kteří si dali tu práci a osobně navštívili sbírky všech vytipovaných muzeí. Sami si vybrali konkrétní díla, která podle mého názoru patří k tomu nejlepšímu té doby,“ zhodnotila olomoucká kurátorka Gina Renotière.

Například významný představitel českého informelu Aleš Veselý vymyslel Obraz-objekt (1960 až 1964), jehož malířskou plochu pomocí do prostoru trčící pružiny povýšil na trojdimenzionální objekt. Hugo Demartini zase v Reliéfu z roku 1964 experimentoval s tím, kam až může zajít, aby dosáhl „nulového stavu sochařství“.

Českou republiku oklikou prezentuje ještě jedno notoricky známé dílo. Jmenuje se Strýček Rudi a nejdražší žijící malíř Gerhard Richter jej v roce 1967 věnoval do sbírky Památníku Lidice. Obraz od 84letého Němce vypadá jako rozmazaná stará fotografie a zobrazuje umělcova vlastního strýce v uniformě wehrmachtu na dovolené z fronty.

Bořitelé tabu

Umělci bývají často těmi prvními, kdo vycítí dějiny měnící nálady ve společnosti. Dokážou prolomit tabu. A přes politické napětí a na pozadí studené války mluvit podobným jazykem jak na straně vítězů, tak i na straně poražených.

Nejen o tom vás přesvědčí tato průřezová přehlídka, vystavěná do příběhového oblouku a provázející významnými událostmi v neklidné době ochromené trýzní a zmařenými nadějemi.

Chronologicky ji rozdělili do šesti kapitol od konce války – symbolicky ji otevírá Picassova kresba hlavy jehněte a končí rokem 1968, kdy svět zasáhla zpráva o invazi sovětských vojsk do Československa.

Mezi dalšími jmény vynikají Fernand Léger, Jean Dubuffet, Vladimir Tatlin, Victor Vasarely, Jean Tinguely, Georg Baselitz nebo Joseph Beuys.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám