Hlavní obsah

RECENZE: Síla kapely Blossoms postupně mizí

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na debutové album tři roky existující pětice z britského Stockportu čekali ostrovní fanoušci poměrně netrpělivě. Tamní hudební žurnalisté totiž po prvních singlech, mimochodem žebříčkově zcela neúspěšných, pasovali kapelu na indierockový objev a stáli si za tím.

Foto: archív kapely

Blossom vydávají svůj debut.

Článek

Blossoms jdou této tezi od první písničky snaživě vstříc. Charlemagne, jinak singl z října loňského roku, je na úvod alba příjemná rádiová hitůvka, která se rozhodně v letošní nabídce ostrovních favoritů neztratí. Jako by ji ovlivnil rukopis skupiny Kasabian, kytarový tah se mísí se zvukem kláves a syntezátorů, svěžest zůstává. Je to dobrý kytarový pop korunovaný milým hlasem Toma Ogdena.

Foto: Universal Music

Obal alba skupiny Blossoms.

V dalších skladbách si formace udržuje jakýsi standard. Je v nich patrné, že je ovlivněna popem osmdesátých let, ponechává mu nicméně širší pole působnosti, zejména po stránce zvukové a aranžérské. Ve skladbách se objevují momenty, kdy kapela nemá potřebu držet se přímé melodické linie, naopak vypíchne do popředí nějaký zajímavý nápad.

Ve druhé polovině alba už nejsou písně tak nápadité, naopak se poněkud zacyklily a ve výsledku jsou trochu monotónní. Ubylo také melodických nápadů a ztratil se pocit, že by ještě mohlo dojít k nějakému překvapení. To jedno jediné dlí v první půlce desky a jmenuje se svěží indie pop.

Blossoms: Blossoms
Universal Music, 40:07

Celkové hodnocení: 70 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám