RECENZE: Zvláštní zpráva o sebezničení lidstva

Právem, protože v nejlepším slova smyslu navázal na směšné rodinné tragédie, které do amerického dramatu vnesli Tennessee Williams a po něm Eugenne O’Neill nebo Edward Albee. Film Blízko od sebe přišel vzápětí a Meryl Streepová s Julií Robertsovou za něj získaly nominace na Oscara.

Člověk na práškách a alkoholismus vstupují do hry hned v prologu. Přidávají se sebevražda, hysterie, sobectví, lhaní, předstírání, vyprahlost, okoralost, incest, drogy, deprese, amorálnost, pomatenost, demence.

Rodiny tří dcer Beverlyho Westona z Oklahomy se s matkou potkávají na pohřební hostině a na povrch postupně vyplouvají všechny úhyby, podvody a zrady každého ze členů.

Jedinou postavou v inscenaci s pozitivním nábojem je indiánská služebná Johnna Monevata, která ale sama nepravosti napravovat nestačí. Její rasa už má ostatně zničení (genocida, neštovice nebo ohnivá voda) dávno za sebou.

Kam se poděly v postavách lidství, solidarita, soucit, pospolitost, kultura, kultivovanost, vize opravňující přemýšlet o budoucnosti. Letts prostřednictvím Štindla klade otazníky a vykřičníky vtipně, ale nemilosrdně, nesmlouvavě. Z jeho komiky mrazí, protože je výpovědí nejenom o konci Ameriky.

Východní Morava v této chvíli disponuje hereckým souborem, který složitá, temná zákoutí příběhu osvětluje znamenitě. V postavě na práškách závislé matky rodu Violet Westonové září Jana Tomečková. Její dcery, kruté a vyprázdněné, představují Eva Daňková, Tamara Kotrbová a Marta Bačíková.

Soubor nevídané symfonie hereckého koncertu – mohla by to být pastva pro tipaře výročních cen divadelní kritiky a Thálií – rozšiřují Helena Čermáková, Vanda Kavková, Luděk Randár, Radoslav Šopík a další. Ve spojení s hudebním partem Davida Rottera s názvuky písní inspirovaných americkým Středozápadem, se scénou Petra B. Nováka a kostýmy Lucie Halgešové je to jeden z vážných uchazečů o titul Inscenace roku.