Film hledající pod povrchem. Do českých kin jde nový snímek Dana Wlodarczyka Zloději zelených koní

Nicméně tvůrcům se skutečně povedlo vytvořit příběh s kusem opravdového dobrodružství.

Příběh o touze a mefistofelském pokušení (na plátně skvěle ztělesněném Pavlem Liškou), příběh, který jihočeské krajině propůjčuje divokost, na jakou jsme jinak zvyklí hlavně z míst daleko za oceánem.

Autor stejnojmenné literární předlohy, spisovatel Jiří Hájíček, upozorňuje, že film se od jeho románu v mnohém liší: „Vytratila se melancholie, kterou je prodchnutý románový příběh – film je víc akční. Scénář jsem ale psát nechtěl, takže tvůrci měli volnou ruku a s předlohou naložili po svém.“

Dodává však, že jako divák byl spokojený: „Snažil jsem se na film dívat nestranně, jako člověk, který nezná předlohu, a bavilo mě to. Je to dramatický a dost drsný příběh z prostředí, které je unikátní a bizarní. Taky je na plátně hodně jihočeská krajina, zachycená ne nějak sentimentálně, ale realisticky a syrově. A krása vltavínů, ty jsou fakt fotogenické!“

Ovšem westernově laděný snímek má i další vrstvy. Jihočeský venkov není jen působivou kulisou pro hledání pokladů. Je zachycen i se svými sociálními problémy – ostatně Liškův hrdina nepátrá po vltavínech z klukovské romantiky, ale protože potřebuje peníze na dostavbu domu a hospicovou péči pro otce.

Souběžně sledujeme vývoj vztahu novomanželů, který vltavíny podrývají jako ďáblovo kopyto. Jestliže jsme Zloděje zelených koní v úvodu přirovnali k dílům Františka Vláčila, tato linka dá z filmů konce 70. let vzpomenout spíš na Křehké vztahy Juraje Herze.

„Jsem Budějčák jako Jiří Hájíček a líbil se mi jeho román Selský baroko,“ osvětluje zrod filmu Wlodarczyk. „Když jsem se dozvěděl, že napsal knížku o vltavínech, zaujalo mě to. Dohodli jsme se, že na té látce budu pracovat s tím, že z toho vzejde úplně jiný příběh, než jaký je v jeho knížce. Scénář jsem psal společně s manželkou, a když jsme u druhé verze nevěděli, jak dál, potkal jsem Petra Jarchovského, svého spolužáka z gymnázia i z FAMU, který napsal verzi třetí, a ta nakonec šla do výroby.“

Pavel Liška, který se po natáčení sám stal občasným hledačem vltavínů, dodává: „Poslední dobou jsem neměl štěstí na scénáře, takže tenhle byl pro mě jako zjevení. Je radost dělat něco tak naplňujícího. Druhé zjevení bylo, když jsem zjistil, že téma hledačů vltavínů je skutečné, takže máme šanci vytvořit uvěřitelný dobrodružný film. Nechápal jsem, že to tady ještě nikdo nenatočil.“

Přinejmenším jednu věc mají filmoví Zloději zelených koní s literární tvorbou Jiřího Hájíčka společnou. Je to hledání pocitů pod povrchem, kutání skryté krásy. Snímek je v současných poměrech netradiční i tím, že je distribuován s předfilmem – animovaným dílem režisérky a výtvarnice Lucie Sunkové Strom.