V idyle, narušované jen nočními můrami, jimž nerozumí, zastihují Jasona první minuty pokračování Agenta bez minulosti, nazvaného vcelku příhodně Bournův mýtus.

Jakkoliv totiž žije s Marií kdesi v daleké Indii a je rád, že má od všeho pokoj, pro řádku dalších agentů CIA stejně jako pro pár ruských mafiánů představuje jeho existence problém, který nikdo z nich nehodlá řešit ústní domluvou.

První útok Jason přežít prostě musí. Jednak jde o prostřední část trilogie podle literární předlohy Roberta Ludluma a jednak by bez Matta Damona film ztratil většinu svého smyslu.

Kdo však nepřežije, je Marie, což divákům zas tak moc líto být nemusí, protože se s ní ani nestačili pořádně seznámit a kromě toho to Jasona rozzuří natolik, že je pak skoro dvě hodiny na co se dívat.

Jason totiž vyrazí na cestu strašlivé pomsty, kterou nesmí nikdo z vrahů Marie a jejich pomahačů přežít.

To, že je sám pronásledovatelem, přitom podstatně zpestřuje fakt, že je nadále (časem trochu únavně až nudně ) sám pronásledován svým někdejším zaměstnavatelem (CIA) stejně jako jeho protivníkem uvnitř i vně instituce.

Ze studené války do současnosti

Podobně jako dobrodružství agenta 007 Jamese Bonda byly i příběhy Jasona Bournea napsány v době, kdy hra na kočku a myš byla rozehrávána (jen v různých variantách) mezi americkou a sovětskou zpravodajskou službou. Jenže studená válka skončila a s takto rozdanými kartami už hrát nelze.

Scenárista Tony Gilroy si nicméně s přenosem do současnosti poradil s obratnou rutinou. Jako protivníky postavil proti ex-agentovi Bourneovi stejně jako v prvním díle především bývalé spolupracovníky (jeden z nich zradil a prodal rodnou CIA ruské mafii), a teprve na místě druhém řádí Karel Roden ve své další roli ruského mafiána v americkém filmu.

Honba s cílem pomstít smrt milované dívky tím získala přece jen větší napětí, které je jinak přece jen ochuzené již zmíněným faktem, že jde o prostřední díl chystané trilogie. Pátrání postupně odhaluje, kdo je kdo, jak to bylo v Jasonově minulosti doopravdy, komu ze současných vrcholných představitelů CIA jde o věc a komu šlo nejdřív o prachy a teď už o kůži. Společně s Jasonem se podíváme i za dcerou jeho dávné první oběti a slibuji, že oko v sále nezůstane suché.

Matt Damon jako Jason září

Režisér Paul Greengrasse však naštěstí víc než tuhle přece jen poněkud obstarožně působící špionážní historku natočil akční podívanou, v níž k honičkám a soubojům zve do Indie, New Yorku, Mnichova, Berlína i Moskvy, vcelku předvídatelné vyprávění rozbíjí rychlými střihy, čímž zase hlavně zvyšuje napětí.

Především ale jen nerad pouští z plátna Matta Damona a dobře ví, co dělá: Jasonův vztek a odhodlání dojít až k cíli hraje Damon velmi uměřenými vyjadřovacími prostředky, prochází filmem s téměř neměnnou, stejnoměrně sympatickou tváří a s výrazem muže, jehož pomsta má silné mravní opodstatnění. Výsledkem je, že nejspíš neztratí sympatie ani těch diváků, kteří běžně zabijákům fandí jen neradi.

Zajímavý půvab i několikrát již prověřený talent má německá herečka Franka Potenteová, která hraje malou roli Marie, stabilně tvrdý výraz se hodí k agentce Landyové v podání Joan Allenové, agenta před důchodem zahrál dobře Brian Cox.

No a Karel Roden by se potřeboval dostat postavami alespoň o kousek dál "na západ", což je samozřejmě velmi těžké a kdo ví, jestli se zlých Rusů (naposledy to byl Rasputin ve filmu Hellboy) ještě vůbec dokáže zbavit.

Bournův mýtus, USA 2004
Režie: Paul Greengrass, Scénář: Tony Gilroy, Kamera: Oliver Wood, Hrají: Matt Damon, Joan Allenová, Brian Cox, Franka Potenteová, Karel Roden a další