Hlavní obsah

RECENZE: Steven Tyler vzal ode všeho něco

Právo, Jaroslav Špulák

Namísto toho, aby si zpěvák Steven Tyler sedl s kolegy z domovských Aerosmith a dohodli se na tom, že společně zkusí ještě jednou udělat díru do světa, vydal se vlastní cestou. V Nashvillu nahrál kolekci We’re All Somebody From Somewhere. A hovořil o ní jako o countryové i jako o majstrštyku.

Foto: ČTK

Steven Tyler už není jenom zpěvákem Aerosmith. Je i sólista.

Článek

Nakonec vyšla deska, která nesvědčí o tom, že by měl tak docela jasno, co přesně vytváří a proč. Patnáct skladeb na ní v sobě elementy country má, vždyť také Tyler točil ve městě tomu stylu zaslíbeném. Není to ale rozhodně deska, která bude v uvedeném stylu výrazná. Ani přesto, že se v countryovém žebříčku Billboardu po vydání dostala na první pozici.

Písničky My Own Worst Enemy, Love Is You Name nebo Somebody New balancují na hranici country a popu a nabízejí vysvětlení Tylerova záměru. Jeho představou country je spojením folku a popu, jenom bez použití klávesových nástrojů a syntetických zvuků. I Make My Own Sunshine je radostná a hravá písnička z rodu večerníčkových, Gypsy Girl, Sweet Louisiana a What Am I Doin’ Right? pak v podstatě popové skladby, pro které platí, že mají všechny atributy stylu včetně podmanivé melodické linky.

Steven Tyler je charismatický zpěvák, což se ukazuje na ploše celé desky. V závěrečné coververzi písně Janis Joplinové Piece Of My Heart jako by dokonce nenápadně připomněl, že jeho hlas je tak drásavý, že si tenhle hudební klenot takovou verzi prostě zasloužil.

We’re All Somebody From Somewhere je tedy sólové album, které poodhaluje Tylerovy hudební chutě. Je na něm ode všeho trochu, což se u profilových desek stává. A je také velmi klidné, což je poloha, ve které historicky poněkud „uječeného“ zpěváka neznáme. Vlastně je i neslané a nemastné.

Steven Tyler: We’re All Somebody From Somewhere
Universal Music, 54:35

Celkové hodnocení: 65 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám