Kde se kapela Hodiny na scéně vzala?

S pár spřátelenými muzikanty jsme měli pocit, že máme nápady a kreativní přetlak. Začali jsme dělat hudbu trochu jinak než každý z nás předtím a měli jsme i jasnou představu, jak by písničky měly znít. Přicházelo čím dál víc nápadů, a tak jsme se rozhodli nahrát singl Stmívání, oslovit vydavatelskou společnost Universal Music a zjistit, jestli se jejím šéfům píseň líbí, budou s námi spolupracovat, nebo ne. Neměli jsme pro naši kapelu ještě název, ale písnička se líbila.

Předtím jste vedl skupinu Prowizorium, jejíž tvorba až tak vzdálená soundu Hodin nebyla. Proč jste nepokračoval s ní?

Všichni v té kapele jsme měli pocit, že už je to za námi, že je to vyčpělé. Navíc ne všichni chtěli pokračovat dál. Dohodli jsme se, že přerušíme činnost, což v praxi znamená, že se k Prowizoriu už nikdy nevrátíme.

Jste si jist?

Jsem o tom přesvědčen. I já si totiž myslím, že tato kapitola hudebního života je uzavřená. Připouštím, že se mi s ní loučilo těžko. Hodiny jsou ale projekt, který s Prowizoriem nemá nic společného.

V čem je nový?

V předešlých kapelách jsme měli srdce mladých kluků, kteří úplně nevěděli, jak se svět točí, a neměli s ním moc zkušeností. Podle toho také naše tvorba vypadala. Každá skladba byla jiná, kapely neměly jasnou tvář.

Hodiny je skupina, do které jsme šli proto, že už tak trochu víme, máme v životě něco za sebou a chceme o tom zpívat. Nevyprávíme věci, které jsou načtené nebo teenagersky moudré.

V našich textech i hudbě jsou osobní zážitky. Pravda a život. V tom je důvěryhodnost Hodin.

Mám nicméně dojem, že váš zvuk i poetika textů jsou dost podobné tvorbě skupiny Kryštof…

V tom máte docela pravdu. Jako autor většiny skladeb Hodin vím, že mám s Richardem Krajčem, hlavním autorem Kryštofa, velmi podobné cítění. Posloucháme i podobné kapely a dost se o tom spolu bavíme. Navíc jinak skládat neumím, takže pro Hodiny existují jen dvě možnosti: buď s muzikou skončíme, anebo pojedeme dál a budou si nás hledat fanoušci, kterým to nevadí a naše písničky se jim líbí. Sázím na druhou možnost.

Nejsme kopie Kryštofa. Možná jsme natřeni stejnou barvou, ale vnitřek a kostra jsou originál. Když Richardovi posíláme nějaké písně k připomínkování, vždy jsou to v podstatě hotové verze.

Proč mu je posíláte?

Protože jsem přesvědčen, že mi k mé, nebo naší práci z uvedených důvodů má co říct. Richard není náš producent, je to spíš guru, rádce a kamarád. Produkci řeší Milan Cimfe, který je v branži velmi zkušený a je i z jiného ranku. Pracoval s Lucií, Kabátem, Davidem Bowiem, Glenem Hansardem a dalšími.

Vydali jste zatím jenom dvě písničky. Jste schopni odehrát regulérní koncert?

Řada fanoušků nám píše, že od nás slyšela jenom Stmívání a jestli má prý cenu jít na náš koncert. Naše odpověď je jasná, ano, cenu to má. Písní máme dost a standardně hrajeme i dvouhodinová vystoupení.

Kdy vydáte první album?

Jsme ve fázi, kdy na ně vybíráme skladby. Nejsme ale ještě rozhodnuti, jestli je vydáme na konci letošního roku, anebo snad v první polovině roku příštího…