Pod vedením režiséra Tomáše Svobody se na scéně objevili nejprve činoherci. Ty po odehraném prologu nahradily party operních pěvců, jejichž orchestrální doprovod řídil šéf Janáčkovy opery Milan Kaňák.

Videoartové prostředí v duchu virtuální reality vytvořila Jana Preková, kostýmy navrhla Martina Lukešová.

Technika sloužila ideji díla

"Připraveno jsme měli i několik robotů. Nakonec jsme je ale upozadili, aby příliš nezapadl text románu," uvedl producent Petr Vrána. Na rozdíl od klasických oper používali pěvci mikroporty. "Chtěli jsme, aby bylo dobře slyšet každé slovo, a divákům tak neutekl děj," vysvětlil producent.

Do role jedné z hlavních postav, která se v Čapkově dramatu postará o zvrat událostí, dokonalé bytosti Heleny Glory obsadil režisér Svoboda herce Slovenského národního divadla, Richarda Stanka. Ten do netradičního prostředí lehce zapadl svým ženským kostýmem.  

Operní zvyklosti narušilo i řízení představení počítačovým programem, který prostřednictvím elektronické taktovky umožnil bezprostřední reakci hudebníků orchestru Czech Virtuosi i pěvců sboru Art Brunensis na momentální emoce dirigenta.

Zájem o R.U.R. je i v zahraničí

Mahenovo divadlo si poctu uvedení světové premiéry projektu nevysloužilo náhodou: bylo totiž prvním elektrifikovaných divadlem v Evropě. "O hru mají zájem i další divadla například v Berlíně, Drážďanech či v Brémách," dodal producent.

Záznam opery se má podle organizátorů představení objevit na internetové adrese www.ruropera.cz.