Hlavní obsah

Smrtislav: Na scéně chybí výrazná mladá rocková kapela

Právo, Jaroslav Špulák

Kapela Smrtislav je relativně nové jméno na české hudební scéně. Před několika týdny vydala povedené debutové album Notorickej samotář. V jejím čele stojí zpěvák a kytarista Tuzex (vlastním jménem Pavel Litvaj), muž, který věří v život rockové hudby.

Foto: Lucie Levá

Skupina Smrtislav vchází na scénu. Tuzex druhý zleva.

Článek

Kde se vlastně vzala skupina Smrtislav?

I když jsem hrál v několika formacích, například ve Vanesse nebo v Sunshine, vždycky jsem měl souběžně nějakou svou. Někdy jich bylo i více. Smrtislav vznikl před dvěma lety, když jsem vytáhl spoustu písniček a nápadů, které mi doma ležely v šuplíku, a chtěl jsem s nimi jít ven.

Proč se kapela jmenuje Smrtislav?

Dlouho jsme hledali název, který by k té naší temnější rockové tvorbě seděl. Nakonec ho vymyslela kamarádka, když držela v ruce nočního motýla lišaje smrtihlava, kterého mám ve dvou exemplářích doma. Podívala se na něj a řekla, že je to krásný smrtislav. Tenhle její omyl dal název mé kapele.

Vaše hudba je opravdu trochu temná. Je pro vás důležité, že v názvu kapely je slovo smrt?

Vůbec ne. Spíš mi přišlo přitažlivé najít jméno, které by tu temnotu evokovalo. Později jsem objevil i jiná. Mohli jsme se jmenovat třeba Stínovlas.

Bavíme se o tom, jaký je zvuk vaší kapely. Odpovídá to ambicím, jaké v tomto ohledu na začátku své existence měla?

Loni jsme vydali minialbum se čtyřmi skladbami. Nahrávali jsme ho s tím, že chceme připravit písničky, které budou co nejpřijatelnější pro široké spektrum lidí. Obecně ale nemám problém v téhle kapele dělat cokoli. Můžeme nahrávat skladby rockové, elektronické, popové nebo funky. Nevymezujeme se, a myslím si, že je to patrné i na albu.

Existují vůbec nějaké stylové meze?

Asi bychom nešli do ska, nedělali bychom dechovku, zřejmě ani doom metal. Jinak nás baví skoro všechno.

Ve Smrtislavovi jste zpěvák, kytarista i autor hudby a textů. Do jaké míry v něm vládne demokracie?

Vždycky s nadsázkou říkám, že jsem v něm nastolil diktátorský režim. Je pravda, že si všechno dělám sám. Demosnímky, které ostatním předkládám, jsou z pětadevadesáti procent hotové. Ve skutečnosti to ale není důležité. Jsme skupina a budu rád, když to tak lidé budou vnímat. Klíčový je výsledek, ne proces vzniku písniček. Přestože se to zatím nestalo, myslím si, že v budoucnu budou moji spoluhráči přinášet i vlastní nápady.

Vaše české texty jsou zajímavé ironií a nadhledem, které v sobě mají.

Tak to ze mě leze. Baví mě texty, které hudební tvář skladby posunou dál, třeba i úplně jinam. Také mám rád příběhy, vyprávění a pointu. Pokoušel jsem se v minulosti psát abstraktní texty, ale když jsem je pak poslouchal z demosnímků, většinou jsem dospěl k závěru, že vznikl nesmysl.

V poslední době jsem si oblíbil některé hiphopové texty. Mají v sobě to, co se mi obecně na textech líbí.

Už jste napsal nějakou hiphopovou skladbu?

Ještě ne, ale možná to zkusím.

Je v Čechách textař, jehož práci máte rád?

V minulosti jsem měl moc rád texty skupiny Lety mimo. Píše je Lukáš Klofec řečený Luky, a když v roce 2001 vyšla jejich deska Spacepunk, byl to pro mě obrovský impuls k tomu, abych se pořádně věnoval hudbě a své písničky zpíval česky. V těch textech byly příběhy i ironie. Myslím si, že Luky je dobrý textař, u nás dost nedoceněný. A super jsou texty skupiny Buty.

Když jste zveřejnili první písničky, mnozí tvrdili, že se hudba Smrtislava až příliš podobá tvorbě skupiny Wanastowi Vjecy. Objektivně vzato na tom něco je, souhlasíte?

Kdykoli jsem napsal nějakou písničku a zpíval ji česky, zpravidla se objevil někdo, kdo tvrdil, že mu to připomíná Wanastowi Vjecy nebo Lucii. Lidé si jen nebyli jisti, jestli jim můj zpěv a hudební rukopis více evokuje Roberta Kodyma nebo Davida Kollera. Přijal jsem to a pak už jsem s tím víceméně počítal. Teď mě ale trochu překvapuje, že už se to opakuje dlouho.

Lucie měla ve svém repertoáru písničku, která zněla, jako by ji složili Black Sabbath, a všem to bylo jedno. A podobných případů je spousta. Můj záměr nebyl podobat se nějaké kapele. Když skládám a nahrávám, vůbec si nic takového neuvědomuju. Před časem mi někdo ve studiu řekl, že to, co jsme nahráli, je až moc kodymovské. A mě to překvapilo, vůbec jsem nevěděl, jak mám reagovat, protože to můj záměr nebyl.

Máte rád skupinu Wanastowi Vjecy?

Měl jsem období, kdy jsem ji hodně poslouchal. Mám ale rád spíš starší desky. Její hudba mi vždycky připadala jako oživení toho, co se na naší hudební scéně produkovalo.

Jaké ambice Smrtislav má?

Nedávno jsme se bavili s Adrianem T. Bellem, britským zpěvákem žijícím v Praze. Shodli jsme se na tom, že nemáme rádi, když se nějaká skupina bere jen jako projekt. Chci tím říct, že bych byl nerad, aby Smrtislav byl vnímán jenom jako projekt, se kterým se nepočítá na dlouhou dobu. Tahle kapela je pro mě teď nejdůležitější ze všeho, co v hudbě dělám.

Je pro ni na české hudební scéně místo?

Aniž bych si myslel, že všechno dělám nejlépe, mám pocit, že to, co produkuje Smrtislav, je smysluplné. Na české scéně mi totiž chybí výrazná současná mladší rocková kapela. Je tu Imodium, které už hraje více než deset let, ale v podstatě nic dalšího. Byl bych rád, kdybychom tou kapelou byli my.

On se ale v posledních letech často objevuje názor, že rock je mrtvý…

Jestli to tak je, pak je paradoxní, že rockovou muziku chce oživovat Smrtislav, tedy kapela, která má v názvu slovo smrt.

Možná ale na tom názoru něco je, já sám poslouchám hlavně starší české kapely. Přitom mi generačně nejsou blízké. Je fakt, že když se řekne současná česká rocková hudba, napadá mě především Imodium a potom dlouho nic.

Přitom si myslím, že mladé lidi rocková hudba pořád baví. Píší nám, že jsou rádi, že se na scéně objevila kapela jako Smrtislav a že nám drží palce. Chválí nás také starší posluchači, což je oprav du potěšitelné.

Reklama

Výběr článků

Načítám