Celou sobotu na festivalu pršelo. Lze se na takovou variantu vůbec stoprocentně připravit?

Udělali jsme, co jsme mohli. Pro návštěvníky jsme nachystali množství pláštěnek a mysleli jsme na to, abychom měli v zásobě dřevěné palety nebo gumy, které jsou pro lepší pohyb v mokrém terénu potřebné. Předem ale nikdy přesně neodhadnete, co se stane. Nelze se stoprocentně připravit na to, co udělá příroda.

Jak velké změny sobotní déšť v organizaci festivalu způsobil?

Pro všechny to bylo nesmírně těžké a náročné. Ti, kteří pracovali na tom, aby byl areál provozuschopný a v pořádku, byli po celonoční směně totálně unavení, ale šťastní. Všechno se totiž vždycky ukáže ve chvíli, kdy dojde na plnění programu. A my ho naplnili, co bylo naplánované, proběhlo.

V roce 2008 propršely na festivalu čtyři dny. Kdy to bylo náročnější? Tehdy, nebo letos?

Pro mě to bylo těžší v roce 2008. Do té doby jsem měla těžké sny z toho, co se stane, když bude čtyři dny pršet. Vůbec jsem si neuměla představit, jak zvládnout festival v lijáku. Tehdy skutečně pršelo celé čtyři dny a my museli zastavit program na hlavním pódiu, protože došlo na příčné přívalové deště. Přišli jsme o část představení a museli jsme neustále uklízet hlavní pódium. Tehdy to bylo těžší než letos.

Co vás na letošním ročníku nejvíce překvapilo?

Publikum. Kvůli tomu, že to všechno vydrželo. Když jsem propadala smutku a skepsi, stačilo vyjít mezi lidi a bylo mi dobře. Dokázali se neuvěřitelně bavit, dokázali se s deštěm poprat a zůstali až do konce festivalu. A přišla jich spousta.

Přesto jste se rozhodli počet diváků nezveřejnit. Proč?

Vždycky jsme ho uváděli a byli jsme v tom poctiví. Přesto jsme byli loni napadeni za to, že si ho vymýšlíme. Rozhodli jsme se tedy, že se nebudeme zúčastňovat těch pomyslných závodů o to, kolik lidí přišlo. Nemá to smysl, není to argument. Festival nejsou závody. Nikdo se nepídí po tom, v jakém nákladu byla vydaná kniha. Jde mu hlavně o její obsah.

Osobně bych byla ráda, aby se novináři více soustředili na obsah našeho festivalu než na to, jestli máme návštěvnický rekord.

Máte ještě co zlepšovat?

Vždycky je co zlepšovat. Letos jsme Drive Stage, scénu, která byla v minulosti ve stanu, vytáhli ven a umístili ji na dobrém místě. Přesto byla její popularita taková, že k ní chodilo mnohem více lidí, než jsme čekali, a tak teď víme, že na ní musíme v příštím roce posílit zvuk.

Během festivalu nás vždycky napadají různé věci a úpravy, které by byly ku prospěchu. Lidé z organizačního štábu se o nich baví, setkávají se, probírají je a hledají cesty, jak to udělat lépe.

Oznámili jste, že příští rok začne Colours of Ostrava již ve středu a skončí už v sobotu. Proč jste se rozhodli pro tu změnu, když jste akci řadu let pořádali od čtvrtka do neděle?

V roce 2017 se Colours odehraje od 19. do 22. července, skutečně od středy do noci ze soboty na neděli. Je to vstřícný krok pro lidi, kteří přijíždějí zdaleka. Neděle pro ně byla trochu problém, a tak ji od příštího roku budou mít na dopravu domů a zotavenou.

Pro nás jako pořadatele je to lepší v tom, že je o něco jednodušší získat kapely ve všední den než o víkendu. Samozřejmě o ně budeme usilovat v souboji se silnou konkurencí, ale věříme, že za volný den navíc, který si budou muset lidé udělat, se jim odvděčíme dobrým programem už ve středu.

V anketě listu The Guardian jste letos byli vyhlášeni jedním z deseti nejlepších hudebních festivalů v Evropě. Jak vám tato informace pomohla?

Pomohlo nám to především u médií. Jinak si myslím, že lidé, kteří na Colours of Ostrava jezdí, mají jasno v tom, že je to kvalitní festival a nikdo je o tom nemusí přesvědčovat. Přijeli samozřejmě i noví návštěvníci, ale celkově si myslím, že už nikoho nemusíme přesvědčovat.

Ani mezi evropskými agenty kapel, u nichž máme dobrý zvuk a reference. Kapely a umělci o nás hovoří velmi dobře, na evropské festivalové mapě jsme zcela etablovaní a všichni s námi komunikují i počítají.