Hlavní obsah

Stephen Clarke: Myslí si, že Harry Potter je pro brexit

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Britský novinář a spisovatel Stephen Clarke využil desetiletých zkušeností svého života ve Francii a zaujal sérií humorných a satirických knih pojmenovaných Merde, v nichž vyprávěl o předsudcích jednoho národa vůči druhému i o odlišných kulturních zvycích. I u nás právě vyšlo pokračování s názvem Merde po evropsku, ve kterém se před hlasováním ve Velké Británii soustředil na fungování Bruselu jako hlavy EU a na život i práci europoslanců.

Foto: Milan Malíček, Právo

Stephen Clarke, britský novinář a spisovatel žijící v Paříži, při návštěvě Prahy v roce 2013.

Článek

Proč jste se vydal do Bruselu a Štrasburku?

Když David Cameron oznámil, že by mělo o tom, zda zůstat v EU, rozhodnout referendum, obával jsem se, že většina britských občanů nemá vůbec tušení, co se ve skutečnosti v Bruselu děje. Stejně tak jsem o tom neměl tušení ani já. Myslel jsem si, že hodně voličů nebude mít ve své mysli nic víc než jen stupidní zvěsti, které o Evropě publikuje britský tisk. Většina Angličanů si totiž myslí, že Brusel tráví svůj čas rozhodováním o tvaru okurky nebo se snaží zakázat britské klobásy, což by mohl být nakonec dobrý nápad – stejně jsou vyrobeny ze dřeva, ropy a kaučuku. Anebo hlasováním, abychom přestali nazývat naši železniční stanici Waterloo, protože to vadí Francouzům. Oslovil jsem proto lidi, které v Bruselu znám, a zeptal se jich, jestli bych mohl přijít a slídit.

Sledoval jsem poslance a mnohé úředníky uvnitř i kolem jejich kanceláří, abych dokázal vysvětlit, co každičká část evropského parlamentu dělá, a potom jsem s nimi mimo budovu pil belgické pivo, abych se ujistil, že jsem objevil pravdu.

Jaký ze třiadvaceti podnětů zákazů dovedených do absurdna, které citujete, vám připadal nejreálnější a jaký nejhloupější?

V mé knize prozkoumal Paul West všechny nejlegračnější zvěsti o EU, které je možné vyhledat v novinových archívech. Udělal jsem to a mohu potvrdit, že všechno je to pravda. Mým favoritem byl předpoklad, že eurobankovky mohou způsobit impotenci. Britský deník opravdu našel Němce zvaného Wolfgang Fritz, což je velmi přesvědčivé německé jméno, který uvedl, že od doby, kdy bylo zavedeno euro, nemohl dosáhnout erekce. A Paul v knize komentoval tenhle názor, že je zvláštní, protože nám všem řekli, že euro způsobilo inflaci. Nejrealističtějším příběhem bylo pravidlo o testování kondomů. Evropská unie skutečně zavedla podivné testy na kondomy, včetně jednoho s využitím elektrické energie. Proč by se měl člověk chtít nechat popravit kondomem?

Prý jste si připadal při cestě k sídlu komise jako člen náboženské sekty?

Ano, protože před budovou máte sedmadvacet vlajek s hvězdami. Vypadá to jako metafora na nebe, hvězdy a modrou oblohu. A při chůzi směrem k budově vidíte mlčící vážné muže a ženy v šedivých oblecích s akreditačními průkazy pověšenými kolem krku. Vypadají s nimi jako roboti jdoucí do továrny, dostávající každý den nový mozek programovaný na úkoly či nápady dne. Jakmile se ale dostanou dovnitř budovy a sundají si saka, sednou si na hovor v jídelně, vypadají zase velice lidsky. I když možná i mě vybavili novým mozkem. Alespoň jsem si tak připadal, když jsem vešel dovnitř.

Ukazujete paradoxy vyplývající z toho, že se prosazuje snaha vyhovět snad všem minoritám EU. Co vidíte jako prospěšnost evropské integrace?

Pro kampaň prosazující brexit mi připadá legrační, nebo spíš tragické, že plno lidí, kteří chtějí opustit EU, zároveň chce v létě ležet na španělských plážích, číst si tam anglické anti-EU noviny a nikdo nebude chtít vidět modrou vlajku, která jim říká, že pláže i moře jsou čisté, protože Evropská unie prosadila standard čistoty.

Píšete i o rozdělování migrantů. Myslíte si, že forma kvót a finančních postihů, tedy jistá forma obchodu s migranty, je opravdu řešením?

Ale ne, to je opravdu politická otázka! Jsem jen humoristický spisovatel, který se snaží říct lidem, co viděl, když pronásledoval pracovníky EU v kancelářích i na chodbách jejich dlouhých koridorů moci. Co já vím, je, že voliči prosazující brexit si myslí, že pokud si Britové odhlasují 23. června možnost opustit EU, tak hned druhý den 24. června najednou už nebudou ve Středozemním moři žádné další lodi s lidmi mířícími do Evropy. Že v Calais nebudou už žádné tábory s uprchlíky. Všechny naše problémy budou vyřešeny. Že v tom spočívá kouzlo politiky. Možná si myslí, že Harry Potter je pro brexit.

Reklama

Výběr článků

Načítám