K napsání svazku s podtitulem Člověk v zajetí moderní civilizace (Alferia, 352 stran, 349 Kč, ekniha 297 Kč) ho inspirovala zkušenost s pacienty, kteří si jsou bezděčně vědomi životního deficitu, zvlášť ve chvíli ataku závažných chorob. Nejvíc jim chybí vyprávění s blízkými, které jako by se rozplynulo pod tlakem nových technologií nabízejících dříve netušené možnosti.

Autor si uvědomuje klamavou sílu informační doby, omračující stále novými technologickými možnostmi a současně vyprazdňující naše nitro roztříštěností, až posléze rezignujeme do povrchní lhostejnosti a klipovosti životů. Vnímá, že trpíme digitální amnézií a jsme ohroženi digitální demencí. Řeč se často zredukovala na zkratky, vzájemné vyprávění nahradilo sledování digitální televize a brouzdání po internetu s hledáním anonymních posluchačů.

Sebeklam

Vadí mu malý zájem o knihy, o čtení, protože ví, že vnímání obrazovky tabletu či displeje mobilu prochází do mozku jinými strukturami než text z tištěné knihy plné bohatého jazyka, obraznosti, odkazů a metafor. Cituje výzkum Americké biblické společnosti o tom, že průměrná křesťanská domácnost v USA vlastní čtyři výtisky bible, jenže polovina dotázaných ji nikdy nečetla. Sebeklam je nejničivějším rysem našeho života, píše Ždichynec. Marniví stále prahneme po křídlech. Prožít ikarovský vzlet a pád, ovšem nad propastí globalizovaného světa. Hojnost a nadvýroba, zadlužení a hlad, ty pekelné vysavače nadnárodní finanční oligarchie určují náš život. Jeho hodnoty i rytmus.

Virtuální doba člověka vystavuje tlaku a jeho duše čeká, co s tím kdo udělá. Potřebujeme nejen kulturistiku těla, ale i posilovnu mysli, soudí básník i lékař v jedné osobě. A radí k návratu k sobě samému, k domovu, k rodinným hodnotám. Na mnoha příkladech ukazuje, jak mentálním cvičením dosáhnout vnitřního soustředění a klidu.

„Morální“ rabování

Své úvahy, analýzy a rady prokládá moudrými citacemi myslitelů, básníků i vědců od starých Řeků po současné teoretiky liberalismu. Připomeňme si s ním třeba filozofa Epikúra, který říká, že mysl, jež pochopila cíl a mez těla a potlačila bázeň z věčnosti, učiní náš život sám o sobě dokonalým, takže nepotřebujeme k němu ještě nekonečnosti; přitom se ani nevyhýbá slasti, ani nehyne, když přijde čas odejít ze života, s pocitem, že ještě nedosáhla něčeho z toho, co je na životě nejlepšího.

A novodobé nebezpečí formuluje francouzský klasický liberál Frédéric Bastiat: Když se rabování stane způsobem života pro skupinu lidí ve společnosti, časem si pro sebe vytvoří právní systém, který to autorizuje, a morální kód, který to glorifikuje.

Není to kniha mentorující, ale vysvětlující i chvíle, kdy máme pocit, že jsme cosi takového už viděli, prožili. Podávající ruku k otevření se sobě samému, k návratu k opravdovým hodnotám.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: