Článek
Pekař je ve své tvorbě upřímný, to je jeho hlavní přednost. Jeho texty jsou bezprostřední, velmi osobní, vyváženě pocitové, místy sebeobnažující, a byť mu nelze upřít básnické střevo, vlastně docela přímočaré. Jelikož se v nich takříkajíc otevřel, je v přednesu nenásilně naléhavý.
Dobrých písní, které by mohly zdejší posluchače oslovit, je na desce několik. Ať už jde o singly Tančím nebo Bůh, Nikolu, která je o konci vztahu, vyznání Máma či nadějné Dokud mám pro co dýchat nebo Prosit a milovat.
Pekař na albu nezůstává jenom u přednesu s kytarou, byť to tvoří základ. V jeho skladbách se objevují bicí, klavír či cajon, a tím pádem je album zvukově pestré. Sám písničkář má vlídný rockový hlas, a to v tomto ohledu nemusí takříkajíc vůbec tlačit na pilu. Patrná a slyšená příjemnost je jeho výrazu vlastní.
Album #Pekař je vyrovnané. Poslouchat ho lze od začátku do konce a ani na okamžik se nedostaví pocit, že by na něm některá písnička nemusela pro nadbytečnost být. Na váze mu ale ubírá špatné pořadí skladeb uvedené na obalu, a také to, že v bookletu nejsou vepsány texty. Pro Pekařovu tvorbu jsou totiž podstatné.
| Pekař: #Pekař |
|---|
| Warner Music, 34:59 |