Druhý díl s podtitulem Na útěku je částečně zasazen do známého prostředí pečovatelského domu pro seniory Podzimní háj v Helsinkách. Autorka opět ukazuje, že velmi dobře zná prostředí těchto institucí a především jejich byrokracii. Poukazuje na fakt, že senioři v péči organizace mají stejná práva jako děti v mateřské školce. Sami bez dovolení nesmějí téměř nic a nejen jejich biorytmus, ale veškeré potřeby a řešení problémů podléhají vůli personálu, tedy systému.

Je to vyhroceno až do neúnosna. Původně nehostinný dům plný odpudivých postav v podobě pečovatelů se stal neobyvatelným, a hrdinové se proto přesunuli pryč, do vlastního. Hlavními tématy zůstávají nevyslyšené prosby seniorů, de facto bezpráví a přezíravý pohled mladší generace. Posláním Minny Lindgrenové, potažmo jejích knih, je upozornit na to, že byť se nachází ve Finsku, v pro mnohé příkladu moderní a fungující zemi schopné zajistit občanům vysokou životní úroveň, není tomu tak.

O seniory, zejména v pečovatelských domech, není dobře postaráno, je s nimi špatně zacházeno a jejich práva jsou omezená. V tom jsou obě doposud v českém překladu vydané knihy konzistentní.

K tomu, aby autorka upozornila na problém a přitáhla pozornost, vkládá do své tvorby drobné humorné scénky, které se humornými mohou zdát jen velmi povrchně. Ve své podstatě jsou však do jednoho smutné.

V čem kniha vyniká nad ostatními, je zakomponování hrdinů ve věkové kategorii devadesát plus. Postavy autorka vykresluje poměrně ploše – což ovšem ve výsledku knihy není nikterak na škodu.

Jsou to milé, občas zmatené stařenky, s dobrým srdcem a životními zkušenostmi, rodinou téměř opuštěné, odkázané jen samy na sebe, na vzájemnou pomoc, respekt a přátelství.

Minna Lindgren, Babičky: Na útěku
XYZ, překlad Vladimír Piskoř, 328 stran, 299 Kč

Celkové hodnocení: 75 % 

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: