Autoři expozice Jiří Rak a Vít Vlnas titulem výstavy charakterizovali desítky let, jež uplynuly od slavné pražské korunovace Leopolda II. na podzim 1791 až po vítání obnovené samostatnosti české na konci října 1918.

Umění oddané Habsburkům

Představují v ní díla výtvarných umělců i řemeslníků, která vznikla jako projevy oddanosti habsburskému domu při císařských návštěvách českých zemí, vojenských parádách, oslavách panovníkových narozenin dalších příležitostech. Rekordně dlouhou dobu panování - šedesát osm let - zahájil v prosinci roku 1848 František Josef I.

Na jeho monumentálním portrétu, který namaloval roku 1894 František Ženíšek, nechybí česká královská koruna, již ale panovník k lítosti českých patriotů nikdy nepřijal. Obraz stárnoucího mocnáře doplňuje portrét mladého císaře, který pro sněmovnu slezských stavů v Opavě vytvořil roku 1853 Josef Mánes.

Mezi velkými českými malíři 19. století nechybí Václav Brožík, který pro Českou akademii věd a umění vytvořil portrét arcivévody Karla Ludvíka, císařova mladšího bratra, který zaujímal funkci ochránce této ryze české vědecké instituce.

Obrazy, sklo i zbraně

Za jeden z nejzajímavějších označují autoři obraz herečky Kathariny Schrattové, důvěrné přítelkyně Jeho Veličenstva, v roli Markétky z Goethova Fausta, jak ji zachytil Václav Adolf Hausmann, český malíř působící ve Vídni.

Protipólem rozměrných pláten jsou výtvory malířů skla a porcelánu i anonymních řemeslníků, kteří vyráběli suvenýry jako příležitostné tisky a publikace, skleněné poháry a porcelánové koflíky, hrnky, figurky s dynastickými motivy, ale i pamětní medaile, záložky do knih, dózy, šátky, taneční pořádky, ba i hrací karty, vějíře a nezbytné dýmky (císař pán byl vášnivý kuřák).

Oddíl věnovaný císařské armádě představuje i střelecké štíty, které často vytvářeli i anonymní venkovští tvůrci. Sloužily jako trofeje pro vítěze střeleckých závodů a zobrazovaly nejrůznější události z dějin monarchie - vítězné bitvy ve válkách s Napoleonem, na italském bojišti - ale přinášely i poděkování za zrušení roboty a zachytily dokonce objevení Země Františka Josefa polární výpravou, kterou v r. 1873 vedl teplický rodák Julius von Payer.