Hlavní obsah

Do kin přichází drama z Afghánistánu Boj, které nominovali na Oscara

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po Sorrentinově Mládí vstoupí 28. dubna do českých kin druhý film nového distribučního labelu KVIFF Distribution, dánské drama Boj. Na výběru právě tohoto snímku se jednomyslně shodli všichni tři autoři projektu KVIFF Distribution, tedy MFF Karlovy Vary, Česká televize a Aerofilms.

Ukázka z filmu BojVideo: Aerofilms

 
Článek

Dílem válečné, dílem soudní, ale především osobní psychologické drama Boj vzniklo v dílně jednoho z nejvýraznějších dánských filmových tvůrců současnosti Tobiase Lindholma. Lindholm, který se proslavil zejména jako bravurní scenárista (Hon, Submarino), se v případě Boje ujal také režisérského postu. Film se dosud může pyšnit nejen mimořádnými ohlasy ze zahraničních filmových festivalů, ale také nominací na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Film vypráví příběh vojenského důstojníka Clause, který je se svou jednotkou na zahraniční misi, zatímco jeho žena se doma snaží vypořádat s každodenními starostmi a péčí o tři děti. Během rutinní obhlídky se jednotka dostane pod těžkou křížovou palbu a Claus je v krizové situaci donucen učinit rozhodnutí, které vyústí v odvolání z mise a obvinění z válečného zločinu.

Nekompromisní soudní dohra však zdaleka není tak tíživá jako morální dilema, které Clause nutí volit mezi osobní ctí a zájmy vlastní rodiny. Stejně jako u jeho předchozího filmu Únos šlo Lindholmovi v Boji o maximální autenticitu. Tomu podřídil veškerou práci s herci i celé obsazení. „Chci vyprávět příběh tak, abychom se s těmi lidmi mohli ztotožnit. Skutečný život mi přijde šíleně fascinující,“ říká Lindholm.

Vojáci místo herců

Ve válečné části filmu, která se odehrává na zahraniční misi, proto hrají jen tři profesionální herci. Zbytek jednotky hrají profesionální vojáci, kteří byli v Afghánistánu. Byli klíčoví pro pochopení logiky armádního světa do posledního detailu, jako je hierarchie udílení rozkazů nebo rádiové komunikace. Při natáčení předváděli, jak se vojáci na misích pohybují a chovají. Navíc se s nimi nečekaně pohodově pracovalo.

„Na vojácích je dobré, že jsou zvyklí brát výcvik vážně. A výcvik je něco jako hraní. Je to jenom nápodoba skutečné války. Vojáci mají navíc dar být na místě včas, mít věci nachystané a dělat, co se jim řekne,“ vypráví Lindholm. Režisér se o věrnost realitě snažil také tím, že většinu bojových scén nechal z velké části improvizovat. Herci tedy nevěděli, z jaké strany přijde střelba a kam budou mířeny exploze.

Tvorbu scénáře Lindholm konzultoval také se skutečným bývalým bojovníkem Talibánu, kterého potkal v Turecku, kde se film natáčel. Pilou Asbaek, představitel hlavní role, k tomu dodává: „Tobias mi v noci volal do Kodaně a řekl: ,Pilou, vadilo by ti hrát ve filmu s bývalým bojovníkem Talibánu a skutečnými dánskými vojáky?‘ A já na to: ,Nevím, co si o tom myslíš ty?‘ A Tobias na to: ,Já si taky nejsem jistý, ale můžu ti říct, že i kdyby ten film nakonec nestál za nic, tak natáčení za to rozhodně stát bude!‘“

Reklama

Výběr článků

Načítám