Copy and Paste (Polí5)  je první sólová deska po třiceti letech hraní s předními kapelami. „Dorka (Barová z Tara Fuki a Kuzmich Orchestra) mi dala impuls, abych si udělal sólovou desku,“ řekl Novinkám.

Ostřanský proto na albu rozšířil svou paletu o elektroniku, kterou do té doby nevyužíval, i když typický zvuk jeho kytary desce stále dominuje: „Jsou to klasické písně, není to elektronické album. Používám elektroniku střízlivě. Šlo mi o to udělat písně, kde by měla elektronika místo.“

K volbě zvuků řekl: „Chtěl jsem, aby zvuky nebyly líbivé, aby to nebyly ty podbízivé zvuky.“

Kvůli tomu se nakonec musel naučit pracovat s elektronikou v počítači: „Nechtěl jsem dělat věci tak, že se to udělá elektronicky a nahraje se to živě.“ Přiznává, že by šlo zaplatit si ty nejlepší hráče, jenomže „nakonec by to stejně bylo chemický“.

Nechodí ale s magnetofonem a nesampluje si sám zvuky. To mu připadá jako ztráta času, navíc by ho to připravilo o požitek slyšet v lese zurčení potůčku. Používá zvuky z různých programů: „Raději používám presety se kterými pracuju a moduluju je, warpuju je a přidávám k nim své pluginy, miluju granulační efekty.“

Ostřanský také na desce sólově zpívá, což nikdy nedělal, jenomže u sólové desky jiná možnost nebyla: „Mně v tom pomohla žena, která mi říkala, vždyť ty zpíváš. Nikdy jsem nevěděl, že mohu zpívat. Předpojatě jsem si vytvořil blok. Sám jsem se zablokoval jako pěvec countryových a táborových písní. Já se nahrál, slyšel se a říkal jsem si, to je někdo jiný.“

Kvůli tomu chodil za Danou Peckovou, která ho bloku pomohla zbavit.

Využití nových postupů i uplatnění zpěvu přitom souvisí s hlavním tématem desky, jež souzní z názvu Copy and Pasty, který se netýká jen samplování: „Celá deska má spojující koncept. Od dvaceti si uvědomuju, že přirozeně žijeme v šablonách, něco je nám implantováno, je to norma, ale já to nesnášel. Pokud si to člověk transformuje, je to ok, ale pokud ty vzorce plníme, tak tam nežijeme vlastní život. Žijeme tak, jak se má žít.

Ostřanský zmiňuje i důsledky: „Setkávám se s lidmi, mladšími i mými vrstevníky, kteří to vidí i ve vztazích, zjistí, že žijí s někým, s kým žít nechtějí.“ Přesto neodejdou, i když se ti lidi nezmění: „Proč bychom měli něco dělat pro druhé, máme dělat pro sebe. Pak budeme šťastní a šťastní budou i ostatní.“

Živě bude Ostřanský s projektem vystupovat zřejmě se dvěma spoluhráči: „Bude to rockové trio. Nechci to omezovat, hrát (jen) s pianem, s kytarou.“ Naznačuje, že naživo tam může být i „dunajovský“ přístup.