Snímek s nelítostnou přesností vykreslil smutné postavy z jedné české vesnice. Nezaměstnaný hypochondr se zabývá hlavně sám sebou a jeho soused patří k občanům, jejichž duševní obzor je určen bulvárem a zprávami na Nově. Doutná v nich vztek. Mají pocit, že jsou jediní „slušní“ lidé, přesto se jim křivdí. Mají pocit, že je třeba se ozbrojit, zakládat domobrany a bojovat proti tzv. „lidskému odpadu“, což jsou podle nich hlavně Romové, cizinci, muslimové, homosexuálové, politici, ale i spisovatelé a intelektuálové, jak tvrdí jedna z postav, paranoidní bachař.

Petr Václav natočil hlavně sociálně laděné drama, ale rafinovaně si hraje s černým humorem a někdy dopřeje divákovi i uvolňující smích. Úsměv ovšem brzy ztuhne na rtech, když si uvědomí, že Václav vypráví o reálných lidech, se kterými se můžete setkávat každý den. Jsou frustrovaní, zmatení, píšou nenávistné výlevy do internetových diskuzí, volí pravicové extremisty nebo komunisty a poslouchají různé Ortely.

Symbolizuje je postava strážného (Miroslav Hanuš), který jezdí po městečku s nabitou pistolí a neustále nadává. Večer pak doma sepisuje plány na nový řád světa, jakýsi pološílený Mein Kampf 21. století.

Lenka Vlasáková

Lenka Vlasáková

FOTO: Falcon

Prvního nohsleda si najde v nešťastném hypochondrovi (Karel Roden), který polehává doma a ujišťuje manželku, že každou chvíli umře. Jeho žena (Lenka Vlasáková) prodává ve vesnickém krámku a je ze svého manželství tak zoufalá, že nesmyslně hledá pochopení u místního romského pasáka. Ten ji  odmítá - hlavně proto, že je zamilovaný do mladé striptérky, což mu nebrání v tom, aby jí občas nafackoval.

Chování prodavačky vypadá nepochopitelně, film jako celek však působí docela věrohodně. Petr Václav, který si sám napsal i scénář, je velmi silný v líčení zoufalých postav na okraji společnosti. Obsazení nelze nic vytknout. Rodenovy kreace v roli psychicky labilního nešťastníka se zaryjí do paměti, Vlasáková, Hanuš, Dudová a Godla do filmu také perfektně zapadají, a atmosféru dotvářejí dětští herci, drsnější typy „se šrámy na duši”, jak říká režisér, který si je našel v dětských domovech.

Celkové hodnocení: 80 %