Hlavní obsah

Kniha o lidech, ne o uprchlících

Právo, Jan Šída

Kniha švédského fotografa Olofa Jarlbroa, nazvaná Refuge, se věnuje problematice lidí, utíkajících před bídou, chudobou a válkou. Všechny snímky jsou černobílé, protože taková forma zobrazení působí expresivně a syrově. To je pro vystižení atmosféry důležité.

Foto: Rough dog press

Obal knihy Refuge

Článek

Slovo Refuge lze přeložit jako útočiště či úkryt. První kapitola Shattered homes in Syria (Roztříštěné domovy v Sýrii) ukazuje zdevastované ulice města, lidi, kteří klopýtají mezi sutinami, a všudypřítomné zbraně. Je ale jen vizuální předehrou k dalšímu materiálu.

Nad každým snímkem se sice vznáší přízrak smrti, ale paralelně běží obyčejný život. Před vybombardovaným domem stojí muž s kalašnikovem v jedné ruce, zatímco druhou nabízí něco na zub procházející kočce. Na jiném snímku pózuje zakuklený bojovník Svobodné syrské armády odhodlaně držící automatickou pušku AK-47 a hledící až někam skrz fotografa za horizont událostí.

Druhou kapitolu tvoří reportážní snímky z bulharských uprchlických táborů, ve kterých dlí syrští běženci. Ačkoli už na nich nevidíme žádné zdevastované domy nebo zbraně, je jejich atmosféra tísnivější. Zachycují zdevastované lidské osudy, a to pomocí nejobyčejnějších předmětů. Igelitová taška s jídlem visí na mřížích otevřeného okna, prádlo pověšené na šňůře v zoufale pusté místnosti nebo rozestlané postele mají zdrcující symboliku. A všude bydlí především lidské bytosti, teprve potom až migranti či běženci.

Jarlbro je všímavý fotograf, má smysl pro detail a výrazovou zkratku. Chápe, že působivost symboliky umí vyvolat v pozorovateli mnohem více emocí než hrůza zobrazená s prvoplánovou direktivností. Lidé jsou zřejmě už přesyceni světovými katastrofami, které vidí každý večer v televizi a dojme je (možná) latentní jinotaj.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám