Vypráví o něm Ivan Brož v knize Masarykův vyzvědač a titulem vystihuje nejvýznamnější část Voskova života. S Masarykovými se totiž seznámil ještě před první světovou válkou v Americe, kam se vydal jako devatenáctiletý mladík, stíhaný doma za projev na schůzi sociální demokracie.

Skutečnost, že měl americký pas, mu umožnila pendlovat mezi Amerikou a Evropou, a po kontinentu se pohybovat bez ohledu na to, v které válčící zemi zrovna byl.

Brož sleduje nejen osudy samotného Vosky, ale zároveň peripetie politického boje T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků směřující postupně ke vzniku Československa.

Po zapojení USA do první světové války v roce 1917 se Voska dal do služeb amerických úřadů. Tajným službám poskytl 84 profesionálů, kteří byli už vycvičeni jako informátoři a kurýři. Čekal ho hned první úkol ve službách USA, cesta do Ruska, kde se setkal s Kerenským a dalšími důležitými osobnostmi.

Je smutnou skutečností, že také v případě Emanuela Vosky se do soukolí politických procesů dostal muž, který s jejich podstatou neměl nic společného a který se po druhé světové válce vrátil do rodné země.

Brožova knížka je důstojným portrétem člověka, který se neocenitelně podílel na vzniku Československé republiky.

Ivan Brož: Masarykův vyzvědač
Mladá fronta, 254 stran