Hlavní obsah

Kanadská rocková kapela Three Days Grace: Některé věci prožijete jen jednou

Právo, Šárka Hellerová

Kanadská rocková kapela Three Days Grace vystoupí 24. ledna v Malé sportovní hale na pražském Výstavišti. Před vystoupením poskytl Právu rozhovor bubeník kapely Neil Sanderson.

Foto: Michael Muller

Three Days Grace míří do Prahy. Bubeník Neil Sanderson je první zprava.

Článek

Loni jste vydali album Human (Člověk). To je poměrně smělý název. Má album nějaké poselství?

Rozhodně. Navíc je pro nás velmi osobní a emocionální. Poté, co jsme dali dohromady všechny písničky, hledali jsme zastřešující téma a hodně jsme mluvili nejen o tom, jaké je to být člověk v moderní společnosti, i o svých soukromých životech.

Koncert na Rock for People byl jeden z nejlepších, které jsem zažil

Ukázalo se, že to je hlavním motivem celého alba. Je o životě v roce 2015.

Každé album je jistě osobní a emocionální. V čem to nyní bylo jiné? Souvisí to s tím, že je to první album, které jste natočili s novým zpěvákem Mattem Walstem?

Spíš to bylo tím, že posledních pár let bylo bláznivých. Někteří lidé odešli, několik přátel zemřelo. Když se v našich životech děje něco dramatického, máme sklon o tom psát. Hudba je pro nás formou terapie. Takže Human je reflexí posledních pár let našich životů.

Jak vaši poslední desku přijali fanoušci?

Ta odezva je skvělá. Když nahrajete album, které má silný osobní náboj, lidi to přitahuje, protože hledají něco opravdového. Mám pocit, že to funguje čím dál víc, lidé chtějí něco, co vzniklo na základě opravdových pocitů. Proto se s naším albem tak ztotožnili.

Na nahrávání jakého z vašich pěti alb vzpomínáte nejraději?

Pro mě zůstane výjimečným to první, už proto, že jsme nikdy dřív nic podobného nedělali. Hodně jsme si na něm dali záležet, protože formovalo to, kým jsme. Mnoho jsme se tehdy naučili. Navíc s posledním albem jsme se na to, co jsme vytvořili v začátcích, snažili navázat.

Chtěli jsme album s agresivnějším zvukem, než měla předchozí deska. Za tím účelem jsme na Human pracovali se stejným producentem jako kdysi.

Vaše čtvrté album se jmenovalo Transit of Venus, odkazovalo na přechod Venuše přes Slunce v roce 2012. Bylo o tom, že některé věci prožijete v životě jen jednou. Jaké byly ty neopakovatelné okamžiky, které jste prožil s kapelou?

No, pár jich bylo. Třeba když jsme v Kanadě v roce 2005 hráli před Rolling Stones a potkali jsme se s nimi. Jsou nohama na zemi, skromní chlapi. Bylo hodně inspirující vidět, že členové tak slavné a legendární kapely jsou příjemní a skromní lidé. Hodně jsme si z toho setkání odnesli. Nebo to, že jsem se stal otcem. Sice to přímo nesouvisí s kapelou, ale byl to naprosto jedinečný moment.

V roce 2013 vaši skupinu opustil zpěvák Adam Gontier. Věděli jste hned, že bez něj budete pokračovat dál?

Byl to pro nás šok, ale nemuseli jsme se dlouho rozmýšlet. Chtěli jsme pokračovat, navíc se už prodávaly vstupenky na turné s kapelou Shinedown. Reagovali jsme chutí to tlačit dál. Nový zpěvák Matt Walst je mladší bratr baskytaristy a samozřejmě skvělý zpěvák. Hned jsme se rozhodli, že ho vezmeme. Zafungovalo to skvěle.

Jak Matt Walst kapelu změnil?

Přinesl hodně nové energie a agrese. Možná je to proto, že je o něco mladší než my ostatní. Krátce poté, co se k nám přidal, jsme vydali singl Painkiller a lidem se hodně líbil. To nám potvrdilo, že jsme nabrali dobrý směr a že se takový zvuk fanouškům líbí.

Minulý rok jste vystoupili na českém festivalu Rock for People. Bude se pražský koncert od festivalového setu lišit?

Nejprve bych rád řekl, že koncert na Rock for People byl jeden z nejlepších, které jsem zažil. Bylo tam úžasné publikum. Tentokrát budeme hrát víc nových písniček. Těšíme se, o Praze mluvíme od té chvíle, co jsme v České republice vystupovali naposled. Bude to hodně energická show.

Reklama

Výběr článků

Načítám