Televize ARD sice nenatočila filmařsky výjimečnou podívanou (jde o spíše skromný dokument s několika hranými pasážemi), ale detaily příběhu, které přináší, jsou fascinující. Jde o velké drama hollywoodských rozměrů.

Dva bratři prožili společně dětství, ale cynický Hermann se místo univerzitních studií zajímal spíše o peníze, moc a politické podrazy. Albert Göring nikdy neměl rád svého bratra, vrchního velitele Luftwaffe, říšského maršála a (hlavně zpočátku) miláčka samotného Hitlera.

Albert Hitlera nesnášel a odstěhoval se raději do Vídně, jenže Führer zemi brzy obsadil. Albert pak rychle obstaral pasy pro několik Židů a dalších pronásledovaných a dostal je do zahraničí.

Plzeňská láska 

Vztahy s bratrem se za války nelepšily. Albert nastoupil do plzeňské Škody jako vedoucí exportu – přímo v továrně podporoval malý ostrůvek protinacistického odporu. Podle zápisů gestapa se dopouštěl neuvěřitelně drzých výroků na adresu Hitlera, odmítal nacistický pozdrav, a navíc se zamiloval do dívky z položidovské rodiny Míly Klazarové.

Pražská pobočka gestapa se činila, sledovala svůj objekt a výroky se pochopitelně dostaly až k Hermannovi. Ten Albertovi vyhrožoval smrtí, ale nakonec nic neudělal.

Hermann Göring (1892 - 1946), jeden z největších válečných zločinců

Hermann Göring (1892–1946), jeden z největších válečných zločinců.

FOTO: Profimedia.cz

Mnoho svědků vypovědělo, že Albert nejen mluvil proti nacistům, ale zachraňoval lidem životy a podporoval sabotáže v české továrně. Údajně také jezdil náklaďákem do Terezína, vyzvedával Židy pod záminkou, že je potřebuje do továrny, ale ve skutečnosti je pouštěl na svobodu.

Po válce si s ním Američané vůbec nevěděli rady. Poslali ho tedy do Prahy, kde ho soud osvobodil. Když se dostal zpět do Mnichova, nemohl najít práci, protože ostatní odmítali pracovat s Göringovým bratrem. Zemřel proto v chudobě v roce 1966.

Film Dobrý Göring je k dispozici zdarma na stránkách televize ARD (bez českých titulků).