Čtu: Právě jsem dočetl Modlitbu žáby, kterou napsal jezuita Anthony de Mello. Mohu jen doporučit. On sám utekl z kláštera a vydal se do světa hledat pravdu. Je tam plno moudrých myšlenek.

Viděl jsem: V kině Ztraceno v překladu. Zajímavý příběh a dobře natočený. Do divadla v době volna moc nechodím. Je to jako kdyby číšník si šel odpočinout do hospody.

Poslouchám: Objevil jsem pro sebe Tony Bennetta, skvělý starý swing. Poslouchám to pořád dokola.

Internet: Používám především k hledání informací.

 

Hudba

Votchi: Unicorn

Pražská hardrocková skupina Votchi to má těžké. I na svém druhém albu se potýká s klíčovým problémem: miluje hudbu sedmdesátých let, ortodoxní hard rock, ovšem trochu jí chybí nadhled, který dal prostor kapelám v daném období pouze čerpajícím.

Vypadá to, jako by to nebyla jen inspirace, nýbrž rovnou životní styl. A tak se lze na jednu stranu klanět opravdu výtečným profesním výkonům, zvláště pak v případě zpěvu Marka Hnilici, na druhou mimochodem vzpomínat, kterému originálu jsou skladby na desce podobné.

Barrandov Records, 46:36

Výstava

Josef Bartuška a skupina Linie 1931-1939

Českobudějovická skupina Linie představuje důležitou, avšak téměř zapomenutou část domácí meziválečné avantgardy. Její činnost zasahovala do většiny uměleckých oborů, zejména však do výtvarného umění a literatury. Vůdčí postavou skupiny byl učitel Josef Bartuška, jedna z nejvšestrannějších osobností českého moderního umění. Byl básníkem, fotografem, malířem, grafikem, kreslířem, tvůrcem četných koláží, publicistou, hudebníkem, divadelníkem i filmařem. Výstava poprvé v takové šířce zachycuje jeho tvůrčí odkaz.

Avantgarda o mnoha médiích

Výstavní sály Obecního domu, Praha

25. 8. - 7. 11. 2004,  denně od 10 do 18 hodin

Literatura

Pavel Vašák: Literární pouť Karla Hynka Máchy

"Cesta Máchova díla do české literatury byla neobyčejně složitá a vpravdě dramatická," píše literární historik Pavel Vašák v závěrečné stati sborníku věnovanému prvnímu modernímu českému básníkovi, který se stal měřítkem citovosti. Ne nadarmo byly nedlouho před nacistickým záborem Litoměřic, patřících v roce 1938 do tzv. Sudet, vyjmuty jeho ostatky z hrobu a přeneseny při národní manifestaci na Vyšehradský hřbitov. A stojí za to si i po téměř dvou stovkách let připomenout závist a nenávist, ale i lásku a úctu, které ve své době i dlouho po smrti jeho dílo a osobnost vyvolaly. Jakoby se mnoho nezměnila česká společnost, vytvořené literární dílo však trvá.

Vašák udělal záslužnou literárně historickou práci.

 Academia, 407 stran