Článek
Na DAMU jste byl žákem Petra Čepka. Čím vás nejvíce ovlivnil?
Petr Čepek byl především skvostný herec. A kromě toho, že uměl hrát, byl schopen i dobře učit. Dokázal něco předat, což je dost těžké. Zkuste někoho učit pocit. Navíc říkal věci bez obalu a vysvětlil podstatu v jednoduché zkratce.
Bylo už na DAMU jasné, že budete hrát ostré hochy?
Absolutně ne. Má první větší role v Disku byl zamilovaný somnambulní pierot. Někdy zkrátka váš typ časem vykrystalizuje. Cesta herce je vždycky hledání. Ne toho, co by člověk chtěl hrát, ale jak to má hrát. A také jak to má říct.
Když se vám dostal do rukou scénář seriálu Expozitura, který předcházel Atentátu, váhal jste nad přijetím role majora Chládka?
Ani vteřinu! Autor Josef Klíma nám s herečkou Hanou Vagnerovou, která hrála mou kolegyni policistku, šil role tak trochu na míru. Zároveň bylo dané, že budeme pokračovat i v dalším seriálu Atentát.
Připravoval jste se na roli nějak speciálně?
Při natáčení nám pomáhali kaskadéři a poradci, kteří těmhle věcem rozumějí. I Josef Klíma věděl, jak to napsat, aby byl děj pro diváka uvěřitelný. Hodně jsme dbali i na detaily.
V každém americkém filmu vidíte, jak policajt drží pistoli hlavní nahoru, aby byla na plátně dobře vidět. Jenže při skutečné akci musíte mít zbraň hlavní dolů, aby samovolně nespustila a nezastřelil jste někoho, koho nemáte.
Setkal jste se se skutečným představitelem vaší postavy?
Ano, byl na pár schůzkách a pomáhal nám. Byl to člověk, který se spolu s kolegyní Helenou Káhnovou opravdu zasloužil o rozprášení Berdychova gangu. Na případech ze seriálu Atentát se nepodílel.
Zajímalo vás, jak ty případy probíhaly ve skutečnosti?
Zajímalo, a musím říct, že ve skutečnosti je to mnohem horší. U případu s bojovými psy mě mrzelo, jak jsou v seriálu prezentováni. Aspoň jsem si prosadil repliku, že pes za to nikdy nemůže. Vinu nese jednoznačně a neoddiskutovatelně člověk.
Při akčních scénách vás zastupoval vždy kaskadér?
Rád se nechám zastoupit tam, kde jde o zdraví. Navíc by mé zranění zbrzdilo natáčení a mám také nějaké závazky v divadle. Ve scéně, kde mám na poslední chvíli uskočit před projíždějícím vlakem, byl kaskadér, stejně jako v akci, kdy leze major světlíkem. Ale přetlačování aut na dálnici nebo skákání z výšky do krabic nechal štáb na mně.
Hrajete v divadle i jiné role než drsné ranaře?
Nejblíže roli v Atentátu je asi role mafiána v gangsterce Zabít Johnyho Glendenninga. V aktovkách Protest od Václava Havla a Rest, kterou napsal Marek Hejduk, hraju Vaňka. To mi přijde dost vtipné, protože má vizáž se od obecné představy Vaňka dost liší. Pak mě ještě mohou diváci vidět v muzikálu Popeláři. Přechod z postavy do postavy mi problémy nedělá. Sednu si do šatny v kostýmu, uvědomím si, kdo jsem, a ono to samo naskočí.
Doporučil byste svým dětem povolání herce?
Až za mnou moje děti přijdou, tak jim řeknu, že nevím. Budu se snažit samozřejmě být po ruce. Otec jednoho mého kolegy řekl svému synovi na prosbu o radu, že v životě jsou okamžiky, kdy se musí rozhodnout sám.