Pak se ozve hovorová angličtina, po jejím ztišení hlas překladatele. Jsem velice nadšen úplně novým pojetím hry. Hráči Alzheimeru jako by zapomínali, kde je soupeřova branka, a často útočí na svou, hráčům Parkinsona zase odskakuje neustále míč a jakoby přihrávají svým protivníkům.

Nejprve to působí chaoticky, ale přitom je v tom určitý řád. Je to velmi zajímavé, pohledné utkání i pro diváky. A pro moji práci inspirující. Velice děkuji, že jsem něco takového mohl vidět, a zcela jistě využiji nové poznatky ve své práci... Pak se dozvíte, že šlo o netradiční, poněkud drsnější způsob, jak seznámit veřejnost s existencí společností sdružujících všechny ty, kteří se zabývají problematikou těchto nemocí (profesionály, ale i rodinné příslušníky postižených).

Bojím se, že by podobná reklama vyvolala pobouření a negativní ohlasy. U nás totiž pořád platí, že pro takzvané veřejné mínění je způsob prezentace něčeho důležitější než to samotné něco. Nějak se nám totiž začíná nešťastně naplňovat jedna z triád, na kterých funguje společenský vývoj. Amerika dodala materiál: nejprve generaci hippies, pak yuppies (Young Upwardly Mobile - mladí na vzestupu).

České hňupies a vtipný měsíčník Sorry

U nás z toho díky skvělým schopnostem vybrat si ze všeho vždycky to nejhorší vzniká generace hňupies. Jak rád bych se ale mýlil. Ještě že existují autonomní partičky, jako je třeba ta kolem humoristického měsíčníku Sorry.

Každé první pondělí v měsíci si chodím kupovat dávku vakcíny proti blbosti, optimistickému jásání a stádním módním trendům (současné srpnové číslo je 150. v řadě). Fefík, Douša, Vářka, Vilas & ostatní (včetně bohužel zemřelého, ale stále vzpomínaného kreslíře Michala Hrdého) pro nás hledali a hledají brody a přechody přes bažiny a pouště, a my čtenáři jim pevně věříme (můžeme je totiž kontrolovat už od té studentské rebélie v listopadu 1989, kdy začali vydávat tiskový orgán Výboru pro veselejší stávku Fámyzdat; www.spolecnost89.cz/cz-historie.html). Nevím, jak dlouho bude ještě tahle česká varianta francouzského Hara-Kiri vycházet, ale za každé číslo nutno poděkovat: Chlapci, děkujeme!

www.leopoldka84.com

Sorry se s virtuálnem moc nekamarádí, tak aspoň můžete zkontrolovat, co dělá a kreslí Marek Douša. Jako ukázku toho, co píše, si dovoluji nabídnout báseň Píseň o skřivanovi: Slovo k slovu / návrat z lovu / zkus skřivánku / chytit sovu / sova hukot / skřivan zpěv / všude krev a zbytky střev / slovo k slovu / srdce z kovu / taky zobák / taky spáry / ze skřivana zbyly cáry.