Téměř nekonečnou zásobu dobrých židovských fórů shrnuje kniha, která údajně vznikla tak, že pacient Schneider posílal doktoru Šteinovi, jenž si sám přerazil páteř, každé pondělní ráno příděl vtipů, aby mu bránice trochu namasírovala „pajšl“.

Některé anekdoty jsou už klasické, jiné aktuálně reagují na konkrétní situace a mnoho jich Jan Schneider přeložil, a k českému čtenáři se možná dostávají poprvé.

Co to je židovský vtip? Definici, která by platila na věčné časy a globálně, asi předložit nejde, ale určité rysy můžeme pojmenovat - většinou není politicky korektní, je brutální a často filozoficky hluboký.

Na závěr jedna ochutnávka: Chajim Jankel potkal Mojše Pupika. Co jsou takovej celej mimoběžnej? Ále, co bych nebyl. Právě jsem se dozvěděl, že moje žena Táňa utekla s mým nejlepším přítelem. Ojvajvoj, zalkal spolu s ním Chajim, jak se to tak může seběhnout? Nejlepší přítel, prosím jich! Nechci jich nějak vevnitř raubovat, ale ráčej odpustit, znal jsem ho snad? Mojše Pupik zavrtěl hlavou. Jméno neznám. Ale po tom, co udělal, jsem si zcela jist, že je to můj nejlepší přítel.