Co vlastně jsou Caprichos? Jde o Goyovy osobité výtvarné komentáře k soudobým událostem, ale v ironické podobě, v duchu středověkého názoru "svět naruby." Nabízejí bohatý svět uměleckých forem plný narážek, sdělovaných ovšem formou hieroglyfů, alegorií a emblémů. Novinkou byl tento grafický cyklus také technicky - vyleptaný podklad překrývá akvatinta.

Každá generace si ke Goyovým Caprichos hledala svůj vztah. Máme doloženo, že už krátce po jejich vytištění (1799) se používaly jak ve španělské, tak v anglické vyšší společnosti jako předmět zábavy i příležitost ke komentářům. Tak také vznikly interpretace, které se dodnes používají, a tak k nim také přistoupil s osobitostí sobě vlastní i surrealista Salvador Dalí.

Caprichos podle Dalího

Dalího přepis Caprichos z roku 1977 je skutečně rozmarný. Někdy svému starému mistrovi prostě přitakává, jindy zvyšuje jeho záměr až k furiosu, ad absurdum, a umocňuje tak již dosti ironický a leckdy nerudný komentář Goyův, ale jindy mu odporuje, zplna formuluje negaci původního významu, a dává tak svému vzoru přímo protikladný smysl či řešení.

V celku tak Dalí vytváří svými zásahy kontrastní, ale současně nerozborné dvojice zobrazení, která svým protikladem doplňuje možnosti četby významů jak svého vzoru, tak své vlastní úpravy. Je na divákovi, aby si shrnul, popřípadě doplnil další, i své vlastní pohledy a významy.

Podobně jako u Picassa pozorujeme i u Dalího potřebu vracet se ke starým mistrům - Delacroixovi, Velázquezovi apod. a inspirovat se jimi v četných parafrázích. Dalí si vybral Caprichos, jejichž záhadné náměty budí představy a asociace nejrůznějšího druhu.

Goya a Dalí poprvé vystaveni společně

V duchu gagových komentátorů použil Goyovy grafiky jako palimpsest, na kterém jen drobnými zásahy kresebnými a koloristickými pozměnil smysl a ten pak dovršuje svými komentáři, které navazují buď na obrazovou nebo na písemnou (popisnou) složku, případně kombinuje obojí.

Současná výstava představuje poprvé v České republice oba umělce spojené prostřednictvím Caprichos najednou. Jde o naprosto výjimečnou příležitost zhlédnout v Galerii Miro v Praze práce dvou geniálních umělců - Goyi - posledního mistra starého umění a současně prvního moderního umělce z přelomu 18. a 19. století, a Dalího - představitele jednoho ze základních proudů století dvacátého, surrealismu.

(Autor je historik umění, docent na Univerzitě Palackého v Olomouci a nejvýznamnější český specialista na španělské výtvarné umění.)