Každé vaše album je jiné. Jak se vám to daří?

Na každé desce jsem měl v podstatě jiné lidi, a ti ovlivňovali celou tvorbu v daném okamžiku. Ale je to i tím, že poslouchám úplně všechno, blues, boogie, jazz, prostě si pustím cokoli - od Prince po B. B. Kinga, Iggyho PopaSlipknot. Pro mě je důležitý, aby v hudbě bylo cítit srdce.

Jak se vám se stále měnícím se obsazením daří staré písně?

Je to hodně obtížné, sice máme spoustu starých věcí, my se však vždycky držíme toho, co děláme právě teď. Současná kapela je ale tak dobrá, že je schopná hrát staré skladby samozřejmě s trochu jiným nádechem. Na podzim chystáme samostatné turné, na kterém si nějaké staré kusy dáme. Sám jsem zvědav, jak budou znít.

Proč se věnuje poslední album Druide Keltům?

Protože jsem se ve svém duševním rozvoji ponořil do knížek o této tématice. Keltské kořeny v Evropě jsou jasné jako facka. Nemyslím si, že bychom byli jen potomky Slovanů, je to tu pomíchané, Kelti tady byli dřív a jestli je to tak, jak se o nich píše, byli hodně v pohodě. Nechtěl jsem to pojmout jako legraci. Chtěl jsem, aby si lidé uvědomili své kořeny a alespoň trošku pozvedli národní hrdost, která se nám vytrácí. Důležité je, že se vrací duchovní smýšlení, materialismus je sám o sobě o ničem.

Jak vznikají texty a nakolik souvisí s realitou?

Souvisí se zkušenostmi a s duševními, ale i fyzickými prožitky, ze kterých čerpám. Snažím se ale do textu dát určitou dávku nadhledu. Hlavní je, aby šly od srdce a byly opravdový. A taková je, myslím, píseň Láska je kurva. Skoro všude v regionálních rádiích, která jsem navštívil, se líbila.

Nedá mi to, abych se nezeptal, zda to bylo takhle i v případě skupiny Hubert Macháně, která zpívala píseň Práskni negra do hlavy?

No ten byl přímočařejší, což odpovídalo hudbě a mému věku, hráli jsem Oi-Punk. Ale taky to vycházelo z pravdivé události. Bohužel mé vyjadřovací schopnosti v 16letech nebyly sto obsáhnout myšlenkový guláš, který se ve mně odehrával. Učíme se celej život.

Ale skini vzali za svůj...

Když mě lidi začali brát takhle, tak jsem jednou slezl z pódia a byl jsem rozhodnutý jim za to heilování nakopat prdel. Od Huberta Macháněho jsem pak odešel připravovat dnešní Krucipüsk. Bývalí Macháňovci mi párkrát nabízeli ať to dáme dohromady, ale myslím, že tato životní kapitola je pro mě už uzavřená.