RECENZE: Milénium je uctivou inspirací

Navázat tak na knihy, jež se staly fenoménem a nejméně na jedno desetiletí určily směr, kterým se ubírá severská detektivka.

Osmdesát miliónů prodaných výtisků v minulosti a vydání v 25 zemích světa v nákladu 2,7 miliónu výtisků. To napovídá velkým očekáváním. K tomu se přidal fakt, že fanoušci Milénia se před vydáním rozdělili na dva odlišné tábory.

Jedni vydání nové knihy kvitovali, druzí souhlasili s Larssonovou partnerkou, že jde pouze o snahu vydělat na mrtvém autorovi.

Lagercrantz se tak ocitl pod velkým tlakem, k němuž v žertu uvedl, že pokud se kniha nezdaří, nezbude mu než se oběsit.

Příběh začíná jakýmsi povstáním z popela. Lagercrantz navazuje po několika letech, nahlíží na postavy o několik let starší, než kde je Larsson ve třetím díle zanechal. Nejsou jen starší, jsou i vyspělejší, unavenější.

Lagercrantz vzal dvě ústřední postavy, z nichž nechal jasně vyniknout populární punkerské hackerce Lisbeth Salanderové. Vedle toho vzal nejvýraznější rysy dvou hlavních postav, zdůraznil je, až vyhnal do extrému, a kolem těchto aspektů namotal celý děj.

Proto Mikael Blomkvist i samotná Lisbeth působí zacykleně. Mikael je pohlcený investigativní novinařinou, jeho mysl je zaměstnaná výhradně časopisem a prací.

Lisbeth nacházíme v bodě, kdy je ponořena do hackerského úkolu, žije mezi odpadky a svou nedůtklivou povahou, společně s bezútěšným dětstvím má mezi sebou a okolním světem vytvořenou neprůstřelnou emoční hranici. Z jistého úhlu tak působí ploše, až předvídatelně.

Lagercrantzovo prostředí je jiné než Larssonovo. Je to dáno především časovou chronologií – Larsson své romány napsal před deseti lety. V té době hrál internet v běžném životě jinou roli než dnes, sociální sítě nebyly tolik výraznou součástí běžného života.

Dívka v pavoučí síti je technologickými detaily a podrobnostmi tolik prošpikovaná, že Larsson by ve své době dnešnímu románu místy možná ani nerozuměl. Lagercrantz využil i motivu krize médií, rovněž bytostně současného aspektu.

Vzniklá kniha je kvalitní detektivkou. Nadprůměrně zdařilým krimi románem, který oplývá přidanou hodnotou technologických záležitostí a detailů. Dívka v pavoučí síti dýchá úctou autora k Larssonovi. Lagercrantz se nesnaží na původní trilogii navázat, bere si z ní pouze inspiraci postavami, atmosférou a prostředím.

Otázkou však zůstává, zda by román bez historie a návaznosti uspěl sám o sobě. Zřejmě by sklidil úspěch i tak. Byl by to ovšem úspěch dočasný, ten, na který by se brzy zapomnělo, neboť nad zbylou konkurencí severské tvorby tolik výrazně nevyniká.

Čtvrté pokračování vzniklo i přes protesty Larssonovy životní družky Evy Gabrielssonové. Tu si však Larsson nikdy nevzal, proto jsou vlastníky autorských práv bratr a otec spisovatele.