Doslova atrakcí. Nic proti loutkám. Plzeň je město Jiřího Trnky a Josefa Skupy s loutkářskou tradicí. A zájem Plzeňanů o obří loutky byl mimořádný, i když šlo vskutku spíše o pouťovou podívanou ve stylu někdejších alegorických prvomájových průvodů než o skutečné loutkové divadlo.

Projít se srpnovou noční Plzní s obřími loutkami bylo příjemné, ovšem člověku znalému domácích divadelních poměrů poněkud zatrne při zjištění, že takovéto tři večery přišly na víc, než činí roční rozpočet některých domácích loutkových scén, jež se svými inscenacemi rovněž sklízejí úspěchy na zahraničních festivalech. A vnucuje se představa, co za stejné peníze mohly pro tuto příležitost vytvořit.

Protože plzeňská evropská metropole se i nadále prezentuje vším možným z dovozu, jenom ne tím, co má doma. Jako by chtěla domácím dopřát celoroční karneval, než dokázat, proč se vlastně hlavním městem stala.