Kullervo byla původně postava z finského mýtu Kalevala, sirotek a tragický hrdina, jemuž strýc zabil otce. Tolkien miloval Kalevalu a finštinu. Na příběh narazil už během dospívání a možná mu byl blízký i proto, že sám přišel o rodiče.

„Celá ta mytologie ho úplně fascinovala,“ tvrdí Verlyn Fliegerová z marylandské  univerzity. Ve svých dopisech prý Tolkien nadšeně píše o „nesmírně velkém příběhu“.

Když nastoupil na Oxford, začal psát vlastní verzi mýtu, ale brzy z neznámých důvodů přestal. Rukopis měl asi 26 stran a uprostřed věty v nejdramatičtější scéně najednou skončil. Není tam ani tečka.

Je prsten inspirován finskou magií?

Je možné, že Tolkien ztratil zájem o finský mýtus, protože mezitím už začal vymýšlet vlastní jazyky a vlastní fantasy svět. Nicméně Kalevala, základní kámen finské literatury, na něj měla určitý vliv nadále.

Je možné, že i prsten z Pána prstenů je obměnou magického předmětu Sampo, který také přenášel velkou moc na kohokoli, kdo ho držel. A v knize Silmarillion, kterou psal Tolkien kolem roku 1914, se vyskytl Turin Turambar, válečník, který by prý mohl být Kullervo.

The Story of Kullervo

The Story of Kullervo

FOTO: HarperCollins

„Myslím, že se mu Kalevala líbila, protože jsou tam prvky vysoké i nízké. Jsou tam přihlouplí hňupové, přízemní, antihrdinské postavy,“ domnívá se profesor John Garth. Ve svých vlastních příbězích Tolkien podobně vytvářel úplně odlišné světy. Hobiti jsou velmi přátelští a obyčejní. Elfové zase chladní a nedosažitelní.

Tolkiena asi fascinovala i exotičnost Finska, kde nikdy nebyl. Ve své verzi Kullerva se proto hodně věnoval líčení krajiny. Finsko byla málo obydlená a necivilizovaná země plná lesů, kterou nejdříve ovládalo Švédsko a pak Rusko. Teprve v roce 1917 získala nezávislost.

Kullervo nakonec nesouvisí jen s Tolkienovými romány, ale tak trochu i se Shakespearovým Hamletem.

Mladý hrdina, kterému strýc zabil otce, v něm také přísahá pomstu a také to dopadne velmi špatně. Shakespeare ovšem nemohl Kalevalu číst, v jeho době ve Finsku jen stěží někdo uměl psát. Zatímco jinde v Evropě už existovala rozvinutá literatura a divadlo, tam teprve vznikal první překlad bible do finštiny. První verze Kalevaly byla zapsána z ústního podání a vydána až v roce 1835.