Pokud jste zamířili k ostrovnímu areálu v centru Budapešti až ve středu, nemohli jste přehlédnout velká oblaka prachu. Areál postupně pohlcuje vedro a desetitisíce návštěvníků lačně vyhlížejí každý mráček. I přes značné množství zeleně se drobné částečky prachu a písku stávají všudypřítomným společníkem, u stanujících i spolunocležníkem. Díky tomu část ostrova zvaná Sziget Beach, která se nachází na břehu Dunaje, je i přes svoji odlehlost jedním z nejpopulárnějších míst festivalu. Kdo na ni zamíří, čeká ho dvoukilometrová cesta přes celý areál s padesáti místy, kde se odehrává program, včetně procházky kolem hlavního pódia.

Na něm ve středu otevírali program u nás tolik populární Gogol Bordello. Osmičlenná kapela v čele s charismatickým Eugenem Hützem jela jako parní válec, z pódia hrnula takovou energii, že dav s ní odskákal celý hodinu a půl dlouhý koncert. Když pak zněly i starší, dnes již kultovní hity jako Start Wearing Purple či Wunderlust King, bláznění pod pódiem nebralo konce. Třiceti osmi stupňům nad nulou navzdory.

Eugene Hütz z Gogol Bordello umí strhnout pozornost na sebe

Eugene Hütz z Gogol Bordello umí strhnout pozornost na sebe

FOTO: David Peltán

Skok mezi vyděšené fanoušky

Po cikánském punku následoval britský rock v podání The Horrors. Samotný koncert nenabídl nic, co by se od rockové skupiny tohoto druhu nedalo očekávat. Snad až na nevídaný závěrečný skok vokalisty Farise Badwana, který se zcela bez varování proletěl nad hlavami vyděšených fanoušků. Z pódia tvrdě dopadl na zem a pak rychle zmizel kdesi v areálu.

Podobný pocit průměrnosti navodili také irští The Script. Kapela přehrála své nejznámější hity včetně The Man Who Can´t Be Moved, Superheroes a na závěr nechyběla ani hymnická Hall of Fame. Celkový dojem kazily časté intonační zbloudilosti vícehlasů či nápadná podbízivost divákům.

Na festivalu je možné vidět leccos zajímavého i mezi diváky

Na festivalu je možné vidět leccos zajímavého i mezi diváky

FOTO: David Peltán

Kdo si chtěl spravit chuť, dočkal se skutečné třešinky na dortu v podobě anglických Alt-J. Na pódiu sice neposkakují a nelítají zběsile sem a tam. Také povětšinou černobílá projekce plná hry světla a stínu jako by záměrně tlumila vizuální dojem a nutila více poslouchat. Charakteristický hlas i nezvykle jiný zvuk kapely nabízí cosi neotřelého, dává jí punc výjimečnosti. Indie rock může být místy náročnější na posluchače, ti na Szigetu však zaplnili obří prostor pod hlavním pódiem ve velkém počtu a dočkali se všech velkých hitů z obou ceněných alb, jako Hunger of the Pine, Tessellate, Matilda, Taro i Breezeblocks.

Pondělní a úterní program nabídl sice světové hvězdy Robbieho Williamse a Florence & The Machine, ale teprve ve středu je první oficiální den Szigetu. Konečně tak organizátoři předvedli, proč je tento festival ceněný. Areál o rozloze více než 70 hektarů je napěchován programem a na dvě stovky vystoupení denně dává vybrat všem.

Najdete tu koncerty těch největších jmen mezinárodní poprockové scény, elektronické hudby, folku, jazzu, blues i klasiky. Můžete zhlédnout koncerty hvězd world music, kterými byli ve středu srbští Boban i Marko Markovič Orkestar  či naprosto vynikající ukrajinští Dakhabrakha.

Nechybí tu velký divadelní stan, pouliční divadla a stan věnující se  modernímu cirkusu, kde reprezentuje Českou republiku po celou dobu festivalu vynikající Cirk La Putyka. Festival trvá až do ranních pondělních hodin a rozsáhlá nabídka festivalu ještě představí jména jako rockové Kasabian a Kings of Leon nebo hvězdy taneční scény Avicii a Martina Garrixe.