Mezi poslední pětistovkou návštěvníků jedinečné scénické fantazie režiséra Pavla Štourače a hudebníků Pavla Fajta a Zdeňka Krále byl i krajský hejtman Jan Zahradník. "Takovou nádheru že předvádějí dobrovolníci?!" rozplýval se. "Bez honoráře?! Skoro se po té kráse ostýchám promluvit, což se mi nestává. Asi přehodnotíme i naši podporu takovému souboru. Berte to jako můj první předvolební slib. Bez ohledu na to, že se jim moc věřit nemá..."

Na cestě ke slávě

Pět desítek herců, performerů, žonglérů, akrobatů, bubeníků se máčelo ve vodě a svými výkony strhávalo diváky k nadšenému aplaudování opravdu bez nároků na honorář. Stát ani kraje nemají na podporu alternativních scén, Ctiborem Turbou počínaje a třeba Teatrem Novogo Fronta konče, žádné kolonky, kam by se mohly vejít. Almužny vydolované jednou z ministerstva, podruhé z kraje, stačí jen na cirkusácké živoření. Pro podporu ze soukromého sektoru nejsou u nás vytvořeny evropským standardům odpovídající podmínky.

"Ještě nějaký rok jsme schopni bídu s nouzí vydržet," neztrácí optimismus Pavel Štourač. "Než úplně zestárneme. - Příští rok budeme muset odmítat většinu domácích festivalů. Ještě není všechno dojednané, ale velké projekty bychom měli uskutečnit v polské Gliwici a v ukrajinském Lvově. Na stole je také pozvání k slavnostnímu otevření Muzea vody v Barceloně... Ale prázdninové Kratochvílení by se v jižních Čechách uskutečnit mělo."

Poutníci došli do cíle

Poutníci za nadějí docházejí do cíle. Akrobaté na pruhu látky, jiní v divokém tanci nad hladinou zavěšení hlavou dolů za kotník, bunjee jumpingový suverén, vrhač ohnivých seker, chodec zavěšený na kovovém laně rovněž s hlavou těsně nad hladinou, všichni ti suverénní představitelé nového cirkusu, jednoho z nejlepších v Evropě, sledují vajíčko naděje. Stoupá k nebi a dává světu andělskou melodii houslí, šumaře na střeše zámku, kumštýře, anděla pospolitosti. Úchvatná feérie letos skončila.