„Její hvězda se znovu zrodila,“ napsal list The Guardian o hrdince snímku, zpěvačce Amy Winehouseové, která zemřela 23. července 2011 – na vrcholu slávy v pouhých 27 letech.

Dokument vytvořil tým, který v roce 2010 natočil film Senna o legendárním pilotovi F1: režisér Asif Kapadia, producent James GayReese a střihač Chris King. „Prvotní instinkt nám napovídal, že klíčovou roli by ve filmu měly hrát písně, že by měly tvořit jeho kostru,“ říká režisér Asif Kapadia.

„Jakmile člověk pochopí její život a čte si její texty, zjistí, že jsou mnohem hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Začali jsme je zkoumat a napadlo nás, že bychom to mohli udělat po vzoru bollywoodských filmů, kde se vyprávění odehrává právě prostřednictvím písňových textů a písní samotných.“

Kromě toho ve filmu vystupují například Amyin otec Mitchel Winehouse, její bodyguard Andrew Morrsi, první Amyin manažer Nick Shymansky, bývalý manžel Blake Fielder, zpěvák Tonny Bennett, přátelé z dětství i dospívání.

Kdo byla Amy?

Dokument nechává promlouvat zejména Amy samotnou nejen prostřednictvím její hudby a původních textů, ale také dosud nezveřejněných archivních záběrů a rozhovorů.

Vidíme ji jako obyčejnou dívku s obrovským talentem a touhou zpívat, jako zjevení ohromující hudební fajnšmekry, jako popovou hvězdu obletovanou fanoušky i jako oběť manipulovanou manažery a pronásledovanou bulvárními novináři. Jako oběť, unikající k závislostem. Za známým mediálním obrazem ale odhalujeme hlavně Amy, která skutečně touží jen po dvou věcech: opravdové lásce a hudbě.

„Amy Winehouseovou potkal nešťastný osud,“ říká Gay-Rees. „A mě zajímalo, jak se něco takového mohlo stát přímo před našimi zraky. Jak dnes někdo může umřít takovým způsobem, a navíc v tak mladém věku? Kromě toho to ani nebyl žádný velký šok, byl jsem si takřka jistý, že k něčemu podobnému dojde. Bylo zjevné, že se její život ubírá jistým směrem. Měla staré kamarády, slavné kamarády, nové kamarády a ne až tak slavné kamarády a každému ukazovala jinou tvář, takže měli rozdílné zkušenosti a vzpomínky. A některé z nich se navzájem vylučovaly.“

Na začátku tedy filmaři věděli jistě jen to, že Amy Winehouseová byla navýsost komplikovaná, fascinující, charismatická a nesmírně inteligentní osobnost. „Ovšem s tím, jak fáze sbírání materiálu nabírala na obrátkách, čím dál víc indicií naznačovalo, že možná měla problém udržet sama se sebou krok,“ říká Gay-Rees.

Cesta k Amy

Jedním ze zásadních průlomů na cestě k Amyině osobnosti byla podpora Nicka Shymanskyho, jejího vůbec prvního manažera. Nejenže své bývalé klientce nesmírně rozuměl a choval k ní velkou lásku, ale také měl v archivu spoustu filmového materiálu. Během nahrávání rozhovorů se většina zpovídaných, kteří k ní měli blízko, zhroutila.

„Pomohlo však to, že jsem je nenatáčel na video,“ říká Kapadia. „Podobné věci člověk nepotřebuje vidět. Emoce jsou obsaženy v hlase.“

Vedle rozhovorů s Nickem Shymanskym a Amyinými nejstaršími kamarádkami Lauren Gilbertovou a Juliette Ashbyovou, byly důležité filmové materiály z jejich archivů.

„Existuje spousta záznamů z koncertů, ale z období, kdy byla na vrcholu, jich zase tolik není, jelikož její skutečný vrchol trval jen krátký okamžik a nastal ještě předtím, než se stala slavnou,“ vysvětluje Kapadia.

Mnohé záběry tedy pocházejí z videí, která točili její přátelé a její manžel Blake Fielder. Třeba když byli společně v protidrogové léčebně a Blake jí povídá: „Dělej, zazpívej Rehab!“

Videa z jejího svatebního dne zase poskytl Amyin kamarád Phil Meynell. „To video ještě nikdy nikdo neviděl. Je to úžasné,“ říká Gay-Rees. „Jsou to velice intimní záběry, Amy, která v té době byla na vrcholu sil, na nich jen tak blbne.“

Kapadia cítí, že se mu podařilo dostat k jádru Amyina příběhu. „Je to film o Amy a jejím psaní. Aje to i film o lásce. Vypráví příběh lidské bytosti, která touží být milována. Člověka, který potřebuje lásku, ale ne vždy se mu jí dostává.”