Jak se jako jazykovědec a ředitel Ústavu pro jazyk český díváte na formulace, které často slýcháme od politiků? Například „neříkám, že nechceme zákon přijmout, uvidíme ve střednědobém horizontu…“, případně „budeme o tom vést konstruktivní dialog napříč politickým spektrem“, „v tuto chvíli tato otázka není na pořadu dne“.

Znamená to buď „sice něco vím, ale nechci vám to říct“, nebo „nechci vám říct, že nic nevím“. Jsou to bezobsažné fráze, u kterých je jasné, že ti pánové nechtějí sdělit hlavně nic závazného. Tuší, že kdyby něco řekli, mohli by přijít o politické body.

O čem to vypovídá?

Je velmi znepokojující, že se naši volení zástupci takto vyjadřují, ale prostě to tak je. Je to spíš trauma, žádná radost. Je to velmi kormutlivý obrázek.

Nemrzí vás také čím dál častější používání cizích slov v češtině, třeba „startup“?

V tomhle problém není, používáme cizí slova pro věci, které přišly zvenku. Ono se to časem počeští. Nejobyčejnějším příkladem mohou být Cyril a Metoděj, když k nám přinesli křesťanství, také se spousta slov přejala, například kostel nebo oltář. Pouze nám, kteří jsme zamlada tato slova neznali, to přijde cizí.

Ale přejímat cizí slova je v pořádku, nemusíme je hned vytěsňovat nebo vymýšlet vlastní termíny. Vadí mi naopak to, na co jste se ptal dříve – primární funkce jazyka je vzdělávací. Čili nejvíc mě mrzí, když člověk používá jazyk tak, aby jeho význam byl prázdný. Nejhorší zločin na jazyku je, když mluvíme, abychom nekomunikovali.

Také mě napadá dnes tolik oblíbené „selfíčko“, z anglického „selfie“.

To je zrovna dobrý příklad počeštění cizího slova. Osobně nejsem příznivcem tohoto stylu fotografování, takže k tomu slovu nemám vřelý vztah, ale všimněte si, jak je počeštěné. Má českou příponu i koncovku (selfíčko, bez selfíčka).

Velmi rychle prošlo procesem, o kterém jsem mluvil. Pokud se tento styl focení udrží, tak pro další generace už to slovo nebude mít žádné případné negativní konotace. Jazyk je především konvence. Vezměte si slovo „Česko“, při kterém Václavu Havlovi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Také ho nemám rád, ale už jsem si zvykl.

Bude se podle vás čeština dále vyvíjet, nebo nám nezbyde než přejímat cizí slova, především z angličtiny?

Není pravda, že přejímáme jen z angličtiny. Většina slov, která se týkají technologie, jsou z britského prostoru, to je pravda. Ale pak tady máme slova jako špagety nebo lasagne, což jsou zase italské termíny.

Britská kuchyně je mizerná čili zde není co přejímat. V automobilové hantýrce se zase přejímají některá slova z němčiny. Slova budeme počešťovat, vždy jsme to takhle dělali už od počátku křesťanství. Rozhodně se nebudeme vracet k době obrozenců a za každou cenu vymýšlet česká slova.

Jako třeba „nosočistoplena“ nebo „klapkobřinkostroj“?

Tohle zrovna nejsou dobré příklady – tyhle termíny vznikly až kolem roku 1860 jako parodie na tehdejší obrozenecké iniciativy. Je to výsměch, ta slova jsou legrační, ale ne autentická.