Garfield obživl v procesu počítačové animace, která z něj učinila roztomilou kreaturu - ne nepodobnou domácím plyšovým zvířátkům - s velkýma modrýma očima a celou paletou úsměšků i ironických grimas. Je jedinou animovanou figurou v celém filmu. Všechny lidské postavy ztvárnili herci, plachého snílka Jona Arbuckla ztělesnil Breckin Meyer a veterinářku Liz, do níž je Jon platonicky poblázněný, si střihla Jennifer Love Hewittová. Přihlouplého Odieho hraje pejsek Tyler.

Garfield je výjimečná a značně domestikovaná (polidštěná) kočka. Miluje lasagne, pije silné kafe a baví ho televize, radí Jonovi, jak si lépe počínat v milostných trampotách. Jen kdyby ho tak chlapec poslouchal... Zvládá cestování přichycený na podvozku automobilu, je nadán lidskou ironií a zlomyslností a lidskému světu rozumí natolik, aby jej dovedl využívat ke svému pohodlí. Je to "jediná kočka, která neloví myši" a "raději se bude rochnit jako prase, než aby pracoval," zazní ve filmu notoricky známé Garfieldovy hlášky.

Garfiled je karikatura každodenního lidského konání a připomíná nám, jací jsme - někdy milosrdnou, jindy jízlivou formou. Filmová komedie ale je, zdá se, víc zaměřena na děti.

Garfield detektivem

Tvůrci vybrali ze známých komiksů příběh kočičí detektivky. Ta se spustí poté, kdy si jednoho dne Jon přivede domů fenku Odie - dárek od veterinářky Liz. Garfield se cítí ohrožen na svých právech i vymoženostech a napomůže (úmyslně či nešťastně) tomu, aby se Odie ztratila. Následně však vezme tento vypasený kocour věci do svých rukou a pustí se do dobrodružné mise, která má zachránit pejska, jehož se zmocnil televizní moderátor Harry Chapman (Stephen Tobolowski) v touze po zisku a slávě.

Připomíná to dětský detektivní příběh, v němž Garfield (namísto odrostlých dětí) osvědčí odvahu i čest - třebaže u toho neustále reptá. Pátrací mise, do které se pustí za pomoci ostatních zvířat, je napínavá, někdy vtipná a třeba let větrací šachtou by nezvládl leckterý akční hrdina.

Filmu animovaná postavička Garfielda jednoznačně kraluje, diváka si získá svou roztomilostí, stejně jako neustálými citovými výlevy a rozmary. Smějeme se, ale zároveň se nám líbí, jak upřímně se hlásí k našim slabostem, k lenosti, pohodlnosti a egoismu.

Animovaný kocour je skutečnější než herci

Jeho způsob chůze, popudlivé odvracení tváře nebo ohrnování čumáku může dokonce trumfnout leckteré Lví krále. Jeho oranžově zářivá srst dominuje obrazu stejně, jako strhává hlas Vladimíra Čecha, který kocoura namluvil. Až se nakonec zdá, že Garfield je světem nejskutečnějším a postavy Jona nebo Liz jen umělým, televizním divadélkem.

Vrcholným číslem filmu je společný Garfieldův tanec s vycvičeným pejskem Tylerem - horečka sobotní noci ve zvířecím světle.

Humor filmu je proti původnímu komiksu milosrdný a ne tak sarkastický, jak jej známe z novinových obrázků. Film zůstává milou a příjemnou podívanou pro rodiny s dětmi. Skálopevní fanoušci Garfieldova komiksu budou možná překvapeni, nebo i zklamáni.

Garfield (2004), 70 min.

Režie: Pete Hewitt, producent: John Davis, scénář: Joel Cohen a Alec Sokolow, kamera: Dean Cundey, hrají: Breckin Meyer (dabing David Prachař), Jennifer Love Hewittová (Jana Mařasová), Garfielda namluvil Vladimír Čech.